Hostil Kafku, Masaryka i sira Wintona. S kamerou jsme navštívili opravený Grandhotel Evropa

Ve 20. letech minulého století byl grandhotel symbolem luxusu, prvotřídních služeb a vyhlášené kuchyně. Za vším stál restauratér Karel Šroubek, který původně neorenesanční budovu koupil v roce 1924.

„Jeho zaměstnanci procházeli opravdu tvrdým tréninkem, vytvořil pro ně manuál na to, jak pečovat o zákazníka, to bylo něco naprosto výjimečného. Šroubek se dostal do takového povědomí, že si ho zvali na Pražský hrad, kde pomáhal při hradních recepcích jako expert na etiketu,“ přibližuje restauratéra Pavla Doležalová, architektka a designérka, která se na obnově hotelu podílela.

A právě na slavný prvorepublikový věhlas má současný Grandhotel Evropa ambice navázat. Hostům nabízí celkem 161 pokojů, většina z nich se vešla do oválné přístavby ve vnitrobloku.

„Celá nová budova včetně designu hotelových pokojů navazuje na moderní pojetí secese a dekorativního stylu art deca. Na starou budovu navazuje i tvaroslovím, uspořádáním a barevností. Ve staré části jsou zrestaurované historické pokoje, které jsou doplněné o moderní prvky,“ říká architektka z Chapman Taylor Studio.

V jednom takovém pokoji se se zbraní v ruce proháněl v devadesátých letech herec Tom Cruise v prvním díle akčního filmu Mission: Impossible, který se odehrával z velké části v Praze.

V hotelu pobýval i sir Nicholas Winton, který odsud organizoval záchranu židovských dětí před nacisty. Rád prý sedával u stolku v rohu u okna v patrové kavárně Grand Café, v jednom ze stěžejních míst hotelu.

„Na tomto prostoru je zajímavé to, že je dekorován ve stylu geometrické secese. Je úžasné, že se tu dochovalo velmi mnoho prvků. My jsme se nažili pracovat s tímto prostorem pečlivě a citlivě,“ popisuje naše průvodkyně. Podobně jako naši předci tak architekti vytvářeli třeba geometrické obrazce na nábytku pomocí skládání dýh v různých směrech.

Architektka zde oceňuje i obrovské otevřené prostory. „Díky tomu vznikly nádherné průhledy a každý host, který přijde do kavárny a sedne si na jakékoliv místo, má možnost vychutnat si atmosféru kavárny v celé kráse,“ myslí si. „Kavárna byla inspirací pro interiéry Titaniku, je to prostor jako z Velkého Gatsbyho,“ přibližuje místní atmosféru.

U stolků se potkávala někdejší smetánka, na kávu sem chodili prezidentové T. G. Masaryk i Václav Havel, herci Adina Mandlová či Vlasta Burian nebo spisovatel Franz Kafka. „Jediné autorské čtení, které kdy v Praze Kafka udělal, bylo tady v hotelu, v zrcadlovém salonku, památkáři mu říkají Kafkova síň,“ dodává Doležalová.

Hoteloví hosté i návštěvníci můžou zamířit také do prvního podzemního podlaží, kde najdou bar uzpůsobený k nočnímu životu či původní pivnici s lidovým nádechem.

„Je to jeden z těch případů, kdy jsme se jako architekti snažili o symbiózu starého s tím novým. Máme tu dochované prvky, vitráže ve sklech, dřevěné obklady a nástěnné malby doplněné kontrastním barem, který reprezentuje zářící art decovou šperkovnici,“ popisuje Doležalová.

„Historická budova má své limity, konstrukční nebo prostorové, výzvou třeba bylo, jak sem dostat veškeré vybavení. Dávali jsme velkou péči i tomu, aby koncové prvky, to znamená utíkáčky, kouřové senzory a protipožární hlásiče, byly barevně sladěné s povrchem a nerušily návštěvníka,“ vysvětluje.

Náročná byla podle ní rovněž práce s veškerými technologiemi, třeba právě v pivnici ústí vzduchotechnika za nástěnnou malbou, kterou bylo potřeba odsadit a zároveň ochránit.

Hotel Evropa vyrostl v centru Prahy v roce 1872 podle návrhu architekta Josefa Schulze v novorenesančním slohu. Na začátku 20. století byl přebudován ve stylu secese. Roku 1924 ho převzal Karel Šroubek, po němž pak nesl jméno a stal se vyhlášeným hotelem v celé Evropě.

V roce 1951 byla budova znárodněna a přejmenována na Grandhotel Evropa. Postupně chátrala, po roce 1989 byla restituována a několikrát změnila majitele. Současným vlastníkem je zakladatel jedné z cestovních kanceláří Ferid Nasr.