Článek
„I proto jsou nyní už dřevěné šavle červeně pomalované. Je to vlastně mečový tanec pocházející z historie našeho regionu, kdy tu byli loupežníci. Hodně se tu přepadávalo. Zbojníci si pak volné chvilky zpestřovali podobnými tanci. Jen jak měli ostré meče, a když aj alkoholu bylo víc, byli často dořezaní. Měli aj košile červené od krve, což nyní symbolizují červeně pomalované šable. Teď už je ale tanec bezpečnější,“ pousmál se starosta Strání Antonín Popelka.
Existence tance je poprvé doložena koncem 18. století. „Fašanky jsou u nás největším svátkem roku. Tradice je tu hluboko zakořeněná. Tanec pod šable se u nás učí už ve školce tříleté děti a tančí ho až do důchodu,“ podotkl starosta.
Při tanci pod šable se tanečníci proplétají, zaujímají různé figury a spojují se držením šablí, dřevěných náhražek někdejších ostrých šavlí.
Tradice masopustních mečových tanců se do dnešní doby udržela nejen ve Strání, ale také ve dvou dalších obcích na Uherskobrodsku, v Komni a v Bystřici pod Lopeníkem. Tance jsou součástí národního seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury.
Fašank je tradičním lidovým svátkem. Nesl se vždy ve znamení zábav a bujarého veselí, které vrcholí v jeho posledních dnech. Masopust začínal svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.
