Článek
Na kraji Mladé Boleslavi má Roman Strouhal k rodinnému domu přilepenou malou dílnu. V jedné části šije pro krampusáky kostýmy a boty, ve druhé vyrábí strašidelné dřevěné masky. Piliny z měkkého lipového dřeva jsou tu všudypřítomné, a jak sám řezbář říká, uklízet tu je jako bojovat s větrnými mlýny.
S děsivými alpskými strašidly a jejich průvody se Strouhal poprvé seznámil při pobytu v Rakousku na jednom z největších tamních průvodů čítajícím až tisíc čertů. „A mně se to zalíbilo a dá se říct, že pro mě to byla láska na první pohled. A už cestou domů jsem přemýšlel, jak to dostat sem do Česka,“ přiznává s úsměvem.
„Ale tím, že jsem byl v invalidním důchodu, pro mě nebylo možné koupit si masku, už tenkrát byly velice drahé, a tak mě napadlo zkusit si udělat řezbářský kurz a udělat si masku sám. Vyrobil jsem pět prvních masek a založil krampusovou skupinu, bylo to v roce 2011,“ vypráví, jaké byly jeho začátky.
Umělecké vlohy pro malování masek prý zdědil po dědečkovi, i když je v sobě nikdy před tím netušil. „Častokrát jde ale spíš o odhodlání než o umělecký talent, pokud má někdo chuť to zkusit a zapracuje na sobě, tu schopnost v sobě může později najít,“ myslí si.
Před více než pěti lety, po tom, co přišel o práci ve Škodovce, se z jeho uměleckého koníčku, kterému se věnoval ve volném čase, stalo plnohodnotné zaměstnání. Podobně profesionálně a naplno se této aktivitě v Česku nikdo jiný podle něj nevěnuje.
Přírodní materiály jsou základ
Ručně vyřezávané masky vyrábí striktně z přírodních materiálů, přesně tak, jak tomu velí tradice krampusů, která se do světa rozšířila z rakouských a italských Alp.
„Jsou to přírodní rohy, i když dneska už se dělají i repliky, jsou to vlasy, které jsou z kožešin, například z alpské dlouhosrsté kozy s chlupem dlouhým až 15 centimetrů, takže to vypadá jako přirozené vlasy,“ popisuje.
Z kožešin se vyrábějí i mohutné kostýmy, Strouhal se pustil také do ruční výroby bot a možná časem zkusí rukavice, aby byly jeho kostýmy kompletní. „A jsou tam i další doplňky, oháňky, metly a hlavně zvon nebo rolnice, které se nosí na zádech připevněné k opasku. Krampus jimi dělá hluk, který má zahánět zlé duchy,“ představuje celou výbavu čertů, kterou je zákazníkům schopný obstarat.
Krampus: Pohanský ďábel z Alp dobývá svět
Každý řezbář má svůj styl, zatímco jiní vyrábějí pořádně děsuplné pekelníky, on se specializuje spíš na ty s lidštějším a „jemnějším“ vzhledem. Kostým zvládne vyrobit už za několik dní, maska mu zabere zhruba deset dnů.
Každého zákazníka si na začátku přeměří, dohodne s ním detaily, jak přesně má maska vpadat, a celou si ji detailně rozkreslí. Pak bere do rukou lipové fošny, ze kterých masku tvoří. „Nejdřív si musím opracovat dřevo, aby bylo hezky rovné a mohl jsem ho slepit. Pak odřežu řetězovou pilou přebytečný materiál a přichází na řadu samotné vyřezávání,“ popisuje první kroky výroby.
Hlavu je pak potřeba vyfrézovat, aby se dala pohodlně nosit, dál přijde na řadu nasazení rohů, očí a barvení. „Nanáším základovou barvu, pleťovou barvu a následný den stínuju a domaluju další detaily. Nakonec dostane bezbarvý lak, aby měla ochranu proti povětrnostním vlivům,“ vypráví. Na závěr dodá barevné LED diody za oči, vlasy a vnitřek masky vypolstruje.
„Nejmíň mě baví to frézování vnitřku, to je hodně prašné a musím si dávat hodně pauzy, protože kolikrát ani není vidět, jak se práší, není to až tak jednoduché,“ směje se řezbář. Nejvíc ho naopak baví sledovat celý proces výroby, při kterém se ze špalku stává umělecký předmět.
A jeho váha rozhodně není zanedbatelná, v průměru váží tři až čtyři kila, řezbář se už ale setkal i s kostýmy, které měly neskutečných 22 kilo; záleží prý hlavně na váze rohů.
Mít masku na hlavě při akci trvající klidně několik hodin tak není vždy úplně příjemné. „Záleží na tom, jak jsou vaše krční svaly posílené, ale když si na to člověk zvykne, tak se to dá vydržet,“ říká Strouhal ze zkušenosti.
Připravte si desetitisíce
Ruční výroba masek a kostýmů není levná záležitost. V průměru vyjde maska na více než dvacet tisíc korun, cena se však může vyšplhat až na 60 tisíc. „U masky dělají cenu nejvíc rohy, já používám přírodní a ty se mohou pohybovat od 1500 do 30 000 korun i víc,“ vysvětluje řezbář. Materiály objednává z Rakouska, v Česku nabídky prý chybí. Podobně vyjde i kostým, ten stojí průměrně 30 tisíc korun.
Kam letos na průvod krampusů?
- 2. 11. Dětenický krampuslauf, zámecký park
- 9. 11. Ohnivá Ostrava, areál Libros
- 16. 11. Krampus Show Brno, areál Hněvkovského
- 24. 11. Krampus show, Výstaviště Praha
- 7. 12. Krampuslauf, Riegrovy sady Praha
- 14. 12. Krampuslauf České Budějovice, výstaviště
- 15. 12. Průvod čertů, Sokolov
- 15. 12. Krampus Fire show, Jihlava
I přes nemalé částky je poptávka po jeho výrobcích obrovská a někdy musí dělat dokonce čekací list. Jediné období, kdy si dává volno, jsou letní měsíce. Mezi zákazníky převažují muži, avšak najdou se také ženy. „Je zajímavé, že kolikrát to není o tom, že by ženy chtěly přímo dámský vzhled, jsou i takové, které chtějí vypadat spíš jako muži,“ zmiňuje.
Většina krampusů z jeho dílny zůstává v Česku, některé ale už poslal i za hranice. „Mám výrobky na Slovensku, a dokonce mám čarodějnici, která se dostala až do tyrolských Alp,“ chlubí se. Kromě krampusáků občas dostane zakázku na další pohádkové a fiktivní postavy, třeba Krakonoše či filmového Predátora.
„Krampus se stal obrovským fenoménem, někdo sice říká, že to k nám nepatří, jsou odpůrci, ale jsou tu i nadšenci, kteří se pro to snaží dělat hodně,“ říká Novinkám při práci v dílně. O oblíbenosti svědčí také divácký zájem o pekelné průvody a jejich počet, který napříč republikou neustále roste.
„A průvody nejsou jen o strašení a o zahánění zlých duchů. Krampus je hlavně show a také galerie pod širým nebem, je to přehlídka uměleckých děl,“ dodává Strouhal na závěr.