Chcete být bohatí? Zatočte s časovou chudobou

Čas lze vnímat jako nové měřítko luxusu. Více volného času znamená možnost realizovat svá přání a sny. Nebo příležitost trávit mnohem více času s blízkými lidmi. Jinými slovy rozhodovat o tom, jak s časem naložit opravdu za sebe a dle své vlastní vůle.

Snaha plánovat, nebo dokonce řídit čas přitom není ničím novým a objevila se zhruba v době, kdy jsme začali být zavaleni prací. Time management se postupně vyvíjel od jednoduchých seznamů úkolů až k propracovaným systémům matic naléhavosti a důležitosti a životních rolí. Přestože nás původně industriální revoluce a poté vývoj internetu a nejnovějších technologií měly od práce pro obživu osvobodit, zdá se spíše, že je jí čím dál více a pracovat jen pro radost si může dovolit skutečně málokdo.

V práci přitom trávíme většinu bdělého času. Pokud odpočítáváte dny do víkendu a nemůžete se dočkat dovolené, možná trpíte časovou chudobou. Uvědomit si to je prvním krokem k tomu, zatočit s ní jednou provždy. Nezkrátí vám to sice pracovní dobu, ale možná dokážete čas v práci lépe využít, takže odbouráte přesčasy a dohánění restů ve svém volnu.

K časové chudobě totiž vede příliš velké množství aktivit, úkolů či práce, které končí zahlcením a někdy až rezignací či vyhořením. Přetíženi můžete být nejen v práci, ale dál si nakládat třeba doma, takže se seznam na takzvaném to-do listu zdá nekonečný. A to je pak nejvyšší čas změnit přístup.

Většina odborníků se shoduje, že spokojenost je odrazem toho, jak člověk vnímá realitu. Na vnějších okolnostech závisí jen do určité míry. Vliv na ni má, jak se chováte sami k sobě, ke svým nejbližším a ke svému okolí.

Zkuste se na malou chvíli zastavit a zamyslet. Jak o sobě mluvíte, i kdyby jen v duchu, jaké výrazy používáte? Umíte se pochválit? Jakým tónem mluvíte se svými rodiči či dětmi? Převažuje laskavost, nebo podrážděnost? Kdy jste naposledy udělali něco pro své okolí? Třeba jen pomohli někomu najít cestu nebo věnovali pár drobných někomu, kdo je potřeboval?

Zkuste zpočátku prostě jen (opravdu poctivě) pozorovat, jak vlastně trávíte své dny. Kolik času věnujete tomu, co je důležité, a kolik jej promrháte zbytečnostmi, prokrastinací nebo brouzdáním po sociálních sítích.

Poté můžete udělat další krok a vyzkoušet mindfulness, tedy meditaci všímavosti. Například si pomalu a vědomě vypít ranní kávu, zapojit přitom všechny smysly a skutečně si ji vychutnat. Trénink všímavosti, ačkoliv se zpočátku zdá, že čas jen ubírá, napomáhá nejen lepšímu soustředění, ale také zvyšuje pocit spokojenosti a zbytečný balast vám pomůže eliminovat.

Už jste někdy zkoušeli vést si takzvaný deník vděčnosti? Každý den si zapište pět věcí, které vás potěšily, a jednu, na kterou se těšíte v dalším dni. Mohou to být velké věci (třeba odevzdaný projekt nebo složená zkouška) i maličkosti (třeba čokoláda nebo slunečný den). Pokud vytrváte alespoň měsíc, začnete pozorovat účinky. Zapsáním se totiž síla pozitivních okamžiků, jak ukazuje pozitivní psychologie, prokazatelně násobí.

Tím nejmenším, ale někdy také největším, co můžete pro sebe i jiné lidi udělat, je být laskavější. Není to pouze osobnostní nastavení, je to každodenní volba. Omezte stěžování, oprašte slušné vychování, buďte vnímavější k tomu, co se kolem vás děje. Někdy jsou to malé činy, které způsobují velké změny. Odměnou vám bude skutečné bohatství – dobré vztahy, krásné zážitky a dobrý pocit z každého dne.