Červený obličej nemusí být známkou vyšší konzumace alkoholu. Růžovka trápí až 20 procent lidí

„Růžovka je chronické zánětlivé onemocnění. Postihuje typicky centrální části obličeje, to znamená nos, přilehlé tváře, bradu nebo čelo. Výjimečně se také může vyskytovat třeba na krku, v dekoltu nebo za ušima. Jedním z hlavních projevů růžovky je začervenání v obličeji. Párkrát se mi stalo, že se pacienti dostavili k vyšetření, protože je už nebavily poznámky okolí ohledně zkonzumovaného alkoholu,“ říká v úvodu podcastu dermatoložka Kristína Balko.

Alkohol, ať už ve formě destilátů, nebo i v kosmetice, ale může být jedním ze spouštěčů růžovky a negativně ovlivňovat její projevy. Toto onemocnění se typicky vyskytuje u lidí se světlejším fototypem. Tedy u lidí, kteří se špatně opalují, mají světlé vlasy, světlou pleť a často modré oči. Nejčastěji postihuje pacienty ve věku 30 až 60 let.

Růžovka, která se někdy projevuje malými červenými pupínky, může být někdy nesprávně zaměňována za akné. Hlavním rozdílem mezi těmito onemocněními je jejich věková distribuce, kdy se akné vyskytuje hlavně u mladších pacientů. U akné je také charakteristický výskyt bílých a černých teček neboli tzv. komedonů.

Růžovka se může až v polovině případů vyskytnout jako zánět i v oblasti očních víček, spojivek nebo rohovky. V těchto případech je ideální obrátit se na očního lékaře.

„Růžovka má různé formy, které do sebe mohou přecházet. U někoho je celý život jenom méně těžká forma, která se projevuje rozšířenými žilkami. Postupně se může stávat i perzistentní. To znamená, že přetrvává,“ vysvětluje Balko s tím, že typické jsou například rozšířené žilky kolem nosu nebo na tvářích.

Rozšířené žilky ale nemusí hned znamenat, že máte růžovku. Pacienty s tímto onemocněním často trápí i tzv. flushing, tedy návaly horka, kdy cítí horko v obličeji. Tento jev je doprovázen začervenáním v obličeji, které může trvat i několik hodin, obličej může také pálit a otékat.

Genetika není jediným faktorem způsobujícím růžovku, hraje ale velkou roli. „Velkou roli hraje sluneční záření a samozřejmě i genetika. To znamená vrozené predispozice ve smyslu narušené kožní bariéry nebo zvýšené reaktivity kožních cév. To nedokážeme ovlivnit. Právě prosto se bohužel ani růžovka nedá trvale vyléčit, protože hrají roli geneticky podmíněné vrozené faktory,“ říká dermatoložka.

Mezi další spouštěče růžovky patří psychický stres, fyzická aktivita, kořeněné a pálivé jídlo a také změny teplot, především když v zimě často přecházíme z chladného prostoru do teplého. Pokud máme podezření na růžovku, nejlepší je obrátit se na odborníka a nesnažit se onemocnění léčit „babskými radami“, které mohou stav spíše zhoršit.

„Nemyslím si, že nějaké babské rady by byly funkční. Občas mi říkají pacientky, že zkoušely nějaké tea tree oleje, zubní pastu na ty pupínky, což vysloveně nedoporučuji,“ varuje Balko s tím, že správnou léčbou lze onemocnění dostat pod kontrolu – a docílit tak zlepšení kvality života pacientů.

Více o tom, jak probíhá léčba růžovky, kdy se předepisují antibiotika a zda jsou léčiva hrazena pojišťovnou, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích .