Aplikace místo recepce, na střeše louka. Podívali jsme se s kamerou do pražské Masaryčky

Masaryčku, postavenou podle návrhu ateliéru slavné architekty Zahy Hadid, tvoří dvě budovy rozťaté „průsmykem“ a znovu propojené v podzemí. Vyšší budova směrem k nově vzniklému náměstí má devět pater, ta směrem k magistrále stoupá do sedmého patra.

Zatímco parter patří především podnikům od restaurací po cukrárnu a zmrzlinárnu, nad nimi se nachází víc než 20 000 m2 kancelářských prostor. Vchází se do nich přes lobby, pomyslnou výkladní skříň administrativní části stavby.

Podle původního návrhu mělo být lobby ještě o dva metry vyšší a působit dojmem, jako by návštěvník vstoupil do katedrály. Dojem je tu i tak z velké části zachován a doplněn dynamikou různě barevně podsvícených uměleckých žeber v prostoru.

„Lobby je zajímavé z několika důvodů. Zaprvé když se tam podíváte, neuvidíte ani jeden pravý úhel,“ říká Martin Lánský, mluvčí investora, společnosti Penta. „Druhá zajímavost je ta, že nový trend pro lobby a vstupy do takových budov je nemít tam vůbec recepci,“ zmiňuje. Ta tu sice nakonec stojí, funguje ale spíše symbolicky.

Budova má totiž vlastní aplikaci, jež služby recepční v mnoha ohledech nahrazuje. V softwaru se návštěvy zaregistrují a obdrží QR kód, který jim umožní pohyb po komplexu. „Budova vás pak sama pustí skrz turniket, výtah ví, do kterého patra vás má vyvézt, a zase vás pak pustí ven,“ popisuje Lánský, jak systém funguje.

„Stavba je celá prošpikovaná technologiemi včetně umělé inteligence,“ pokračuje mluvčí. Jako další příklad uvádí třeba již zmiňované výtahy, které se učí na základě toho, jak je uživatelé používají. Ráno při příchodech zaměstnanců se shromažďují hlavně v přízemí, v odpoledních hodinách zase ve vyšších patrech.

Chytré technologie pomáhají mimo jiné i s úsporou energií. „Když si představíte, že je říjen, kdy jižní stranu budovy ohřívá podzimní slunce, tak si systém vytápění a chlazení umí na jedné straně energii zvenčí od slunce brát a na severní už některé kanceláře přitápí, protože tam je chladněji. Řídí to systém, který se učí z toho, jak energie využít co nejefektivněji,“ přibližuje.

Každý nájemce si své interiéry přizpůsobuje podle vlastních požadavků a vkusu, v jednom patře třeba dominuje zelená barva doplněná množstvím rostlin, jiné jsou zařízené maximálně útulně s knihami a zákoutími, ve kterých se dá „zašít“ s notebookem a v klidu pracovat.

Interiéry v nejvyšších patrech, které jsme si s kamerou zejména prošli, navrhl architekt Jakub Klaška, žák Zahy Hadid. Dominují jim čisté jednoduché linie spolu s tlumenými barvami černé, šedé a bílé, doplněné světlým dřevem. Návštěvy tu zaujme třeba monolitické schodiště uprostřed prstence kanceláří.

Z prosklených zasedacích místností a kanceláří je to jen pár kroků na pochozí ozeleněnou střechu v osmém patře, další je pak na protější budově. Vegetace tu mimo jiné zakryla technická zařízení, jako je vzduchotechnika či klimatizace. Z celkových 3000 m2 mají zdejší zaměstnanci panoramatický výhled na centrum Prahy, je odsud vidět třeba Staré Město, památník na Vítkově či Žižkovská věž.

Na rozkvetlé louce, jak místo působí, rostou například netřesky, rozchodníky a další byliny, vysazené jsou tu borovice, třešně i jabloně. Dohromady se tu nachází čtyři stovky dřevin a na dvacet tisíc květin.

Za projektem střešních zahrad stojí kancelář Jakub Cigler Architekti. Pro rostliny a stromy je zde zachytávaná dešťová voda v retenčních nádržích. Veškerá dešťovka se filtruje a následně využívá k zavlažování, případně splachování.

„Masaryčka je druhá v pražské památkové rezervaci, která má zelenou střechu,“ doplňuje informaci Lánský. Další se nachází na budově DRN na Národní ulici, dokončena byla v roce 2017 a rozkládá se na ploše 500 m2.

„Zelenou střechu jsme chtěli od počátku, jenom šlo o to, jestli nám to úřady dovolí. Když jsme před deseti lety stavěli budovu Florentina, převážil tam památkový aspekt s tím, že jsme v centru Prahy a je potřeba ctít to, aby budova nebyla rušivá. Za ty roky se ale společenská debata posunula takovým způsobem, že dneska všichni chápou, že se musíme zabývat i klimatickými aspekty, a proto už nikdo proti zeleni neprotestoval,“ vysvětluje Lánský.

„Veřejnost se sem dostane zhruba od letošního podzimu, kdy bude v nejvyšším patře Masaryčky otevřená veřejně dostupná vyhlídková terasa,“ uvádí mluvčí. V současnosti se na místě dokončuje kavárna s toaletami. „Směrem dopředu tam bude prostranství, kde si mezi jednotlivými lamely fasády lidé prohlédnou Prahu,“ popisuje.

Zahlédnout může veřejnost i část velkoplošné malby na stěně u vjezdu do podzemních garáží. „To, co tu vidíte, je pravděpodobně největší mural v interiérech budovy v Česku,“ zmiňuje Lánský a ukazuje kolem sebe na černo-zlatou abstraktní malbu, která se dál v hlubinách garáží proměňuje v navigační prvky.

I v případě tohoto mural artu dostala z části slovo moderní technologie – na designu se totiž kromě výtvarníků ze studia DRAWetc podílela i umělá inteligence.