Článek
S velkým ohlasem se v sobotu večer ve Španělském sále Pražského hradu setkala světová novodobá premiéra nedávno nalezené opery Antonia Vivaldiho Argippo. Nastudovali ji členové českokrumlovského souboru barokní hudby Hofmusici pod vedením Ondřeje Macka.
V titulní roli se představila rakouská mezzosopranistka Astrid Monika Hoferová, která je stálou členkou salcburské opery. Dalšími sólisty byli sopranistka Jana Bínová Koucká, mezzosopranistka Pavla Štěpničková, sopranistka Barbora Sojková a barytonista Zdeněk Kapl.
Partituru objevil Macek v soukromém archivu
Cemballista a dirigent Ondřej Macek partituru koncem roku 2006 objevil v knížecím soukromém archivu Thurn-Taxisů v bavorském Řezně a operu se svým souborem pro poloscénické provedení upravil. Příběh o lásce, žárlivosti, cti a mstě, postavený na záměně dvou princů, kteří se ucházejí o princeznu, zazněl v podání pěti sólistů, osmičlenného sboru, dvou dětí, představujících pážata, a 23 hudebníků.
:. Premiéra opery Argippo na Pražském hradě.foto: ČTK/Zbyněk Stanislav
Operu Argippo, která je jedním z Vivaldiho vrcholných děl, pražské publikum poprvé slyšelo v roce 1730. Autor ji napsal právě pro Prahu a její provedení zde pravděpodobně i řídil. Dosud byla známa pouze z dobového tisku libreta uloženého v pražské Národní knihovně. Hudbu však muzikologové pokládali za ztracenou.
Macek ví, že měl štěstí
Podle Macka bylo ztracené dílo tohoto barokního skladatele součástí anonymního svazku obsahujícího italské árie z 30. let 18. století. Texty značné části z nich byly identické s áriemi z libreta pražského Argippa a hudební analýza potvrdila Vivaldiho autorství. Objev uznala vědecká komise italského Institutu Antonia Vivaldiho a prezentovala ho loni v červnu na konferenci v Benátkách.
"Přišel jsem na to, že v roce 1733, tři roky po pražské premiéře, vystupoval italský ansámbl v Regensburgu. Byli tam pozváni poté, co divadlo v Praze vyhořelo. Myslel jsem si, že si Italové s sebou mohli přivézt nějaký materiál a měl jsem štěstí, že se mi podařilo nalézt anonymní rukopisný svazek s díly různých skladatelů, který mimo jiné obsahoval i operu Argippo," řekl Macek.
Chybějící části vyplnila jiná Vivaldiho hudba
Rekonstrukce opery, která má tři akty a trvá přes dvě hodiny, byla podle Macka náročná. Řezenský rukopis představoval více než dvě třetiny celého díla a umožnil mu rekonstrukci kompletní opery do co nejautentičtější podoby. Pro zbývající část využil hudbu z Vivaldiho děl, která vznikala v době uvedení Argippa.