Článek
Léto máte hodně pracovní?
V uvozovkách pracovní, protože jedeme spoustu festivalů a natáčíme. Je to tak pro mne nové léto. Na cestách a ve studiu. Měl jsem dvoudenní „dovolenou“ a až do listopadu mám vybráno. V září mi začne škola, takže toho bude habakuk!
Už jste si stačil uvědomit, že jste pro někoho populární hvězda? Jiní vás ale neznají vůbec. Jak se v tom orientujete?
V tomto se myslím orientuji stále stejně. To, že člověk po koncertě rozdá několik podpisů, z něho ještě nedělá hvězdu. A už vůbec ne – jak je v posledních letech u nás oblíbené slůvko – celebritu. Těch je u nás tak asi pět, těch opravdu velkých lidí, na které by se měly stát fronty.
Co se týče mě, tak je fajn, když slyším, že si lidi zpívají se mnou. To je moc příjemné vítězství. Když o mně někdo řekne, že jsem hvězda? Takových hvězd vychází každý večer...
Mluvíte o osobnostech a při vystoupeních věnujete písničku Karlu Krylovi s tím, že teď žijeme v podivné době. Proč?
Ano, jsem velký Krylomil. Asi nemám úplné právo říkat, jaká je doba, a vyjadřovat se k tomu na plnou hubu. Na to jsem ještě příliš mladý a doba je taková, jaká je. Jediná věc, která mě na této době drásá, je zvláštní apatie mé generace. Taková ta bezzubost nebo němost právě k tomu, co se kolem nás děje. Právě proto jsem vzpomněl Karla Kryla. On už v tomto věku lidi oslovoval.
Kdyby nic, tak máte volební právo.
Taky poctivě volím a před volbami jsem lidi nabádal, aby šli volit, a teď před předčasnými volbami budu nabádat znova. Dokonce jsme s Anetkou Langerovou taky domluvili akci „Běžte k volbám a vyvarujte se extremismu“. Poněvadž a jelikož pozor na to – cení se zase zuby, a dnes už ze dvou stran, což je opravdu nepříjemné. Kruh se uzavírá.
To je věc, kterou bych chtěl někdy umět formulovat tak, jako to dokázal Kryl. Nějakou písní nebo otevřeným dopisem někomu o tom, že to byli vždycky studenti, kteří začali hýbat věcmi. Nestavím se do pozice nějakého mluvčího, ale vím o spoustě lidí, kteří toho schopni jsou. A můžu-li udělat něco pro to, aby se ke slovu dostali, tak to udělám.
Myslím, že je to důležité, a nechci se ztratit ve své generaci. Jsme bezejmenná generace. Pravda – Kryl, Merta a další měli takzvanou výhodu, že nepřítel byl jasný všem a bylo to dané. Dnes je to tak, že zlo je jakoby roztříštěné do mnoha sfér a nejde na ně ukázat ani dvěma rukama.
Máte i lyrické písničky, na které slyší hlavně posluchačky. Máte do budoucna představu, jak svůj široký záběr ohraničíte?
Já v to doufám. Na nové desce mám tři písničky, těžko je označit, ale řekněme, že směřují k politickému songu. Ale jak jsem říkal, jsem příliš mlád i na to, abych byl něco schopen označit tak, jak bych si přál a byl s tím spokojen.
Čeho byste se chtěl v tom společenském měřítku dožít?
Chtěl bych se dožít Kryla. Chtěl bych se dožít člověka, který nedá spát těm lidem tam nahoře. Myslím, že je důležité, aby byl. Tady opozice prostě neexistuje. Opozice byl Kryl.
Opozici by měl zastupovat člověk mimo politickou sféru, kterou by jen komentoval. Takoví lidé mi tady chybí. A nemyslím si, že bych na to měl já. Prostě zpívám pořád o lásce. Ježiš, je mi třiadvacet let. A láska je to, co teď prožívám vlastně nejvíc.
Jste tedy zamilovaný?
Teď ne. Teď jsou ty písničky o tom, proč nejsem zamilovaný. Ale chtěl bych se dočkat člověka, který přijde a bude dělat vítr. A bude natolik silný, že to zvládne. A že je o čem… To je na tom to nejhorší. Musíme věřit.