Zpěvák Marek Ztracený: Vím, že se pořád můžu zlepšovat

Především bych chtěl poděkovat všem hlasujícím za to, že mi tak krásný večer dopřáli. Mají to u mě schované a vrátím jim to i s úroky. Média se před předáváním cen ptala, kdo bude nástupcem Karla Gotta, a zmiňovala se o mně, na ulici mě zastavovali lidé, kteří mi kladli otázku, jestli už jsem si připravil řeč, protože určitě vyhraju. Byl jsem z toho trochu nervózní a bál se, abych je nezklamal.

Nicméně podle mě není potřeba hledat nového Karla Gotta. Nikdo nemůže být jako Karel. Lichotí mi to přirovnání, protože byl výjimečný člověk, ale já hodlám být Marek Ztracený.

Jednu podobu bych ale možná přece jen našel. Myslím si, že jsme měli podobný vztah k fanouškům. Záleželo mu na tom, aby jim byl nablízku a aby se cítili na jeho vystoupeních dobře. Tím směrem jdu i já. Je to alfa a omega toho, co dělám.

Nemyslím si, že mám lepší názor než kdokoli z těch, kteří hlasovali. Dal bych tedy hlas těm, kteří mi jsou sympatičtí. Když vynechám zpěvačky a zpěváky, se kterými spolupracuji, ať nejsem zaujatý, mám rád třeba Ewu Farnou nebo Kabát. A mimochodem, hlasoval jsem. Mám radost z toho, jak výsledky dopadly.

Ano, vnímám. Protože ale vidím i do zákulisí, vím, že se na prvních místech umístili ti, kteří na sobě poctivě pracují, vymýšlejí stále něco navíc, nebojí se do své práce investovat energii i peníze. Za to se jim dostalo odměny.

To téma je pro mě už vyčerpané, ale rád to zopakuji. V písni jsem naopak zesměšňoval muže, který jde silně ovíněn domů a pokouší se být dobrým milencem. Nakonec k ničemu nedojde a on usne. Vnímám ale, že když se vyjmou z celého kontextu a nálady písně ty čtyři fráze ve druhé sloce a dají se na papír, tak to působí fakt divně.

Dokážu být natolik empatický, že je mi jasné, že někomu, kdo zažil něco tak strašného, jako je znásilnění, to může působit nepříjemné pocity. Postavil jsem se k tomu čelem a píseň stáhl. Kromě toho mi na ní až tak nezáleželo, na koncertech jsme ji roky nehráli. To rozhodnutí pro mě bylo snadné.

Současně mě ale mrzí, že nezisková organizace a její příznivci, kteří část mého sedm let starého textu den po Slavíkovi zveřejnili, to udělali tak nešťastně a agresivně, že z toho vyšli nedobře. Kritika se teď valí pouze na ně. Nikdy jsem nezažil tak silnou podporu jako v tomto případě. Pokud to bylo z jejich strany jednání s dobrou myšlenkou, pak je škoda toho pojetí, a to hlavně kvůli těm, kteří něco takového zažili. Jinak s nimi naprosto souzním a odsuzuji jakékoli násilí na ženách.

Snažím se na tuhle kauzu už nemyslet a doufám, že je všechno, jak má být.

V této oblasti přituhuje, všímám si toho. Nejdříve jsem si říkal, že budu muset být opatrnější, jenže teď to nepovažuju za správné. To bych se musel zbláznit. Nedělal bych textařinu, ale autocenzuru. Kromě toho nemám v plánu psát kontroverzní texty.

Je už třetí, ale první duet. Nehodlám jít dlouhodobě cestou vánočních písniček, jen jsem si po těch prvních dvou říkal, že adventní neděle jsou čtyři. Dal jsem si pár let pokoj, ale potom jsem seděl u piana, napadlo mě pár veršů a základ písničky byl na světě. Chtěl jsem v době negativních zpráv přijít alespoň s jedním pozitivním pohledem na svět, respektive Vánoce.

Pak jsem si řekl, že by měla mít něco, co by ji udělalo milejší. Představoval jsem si v ní cinkavý ženský hlas a hned mě napadla Hanka Zagorová. Bál jsem se, že odmítne, měla v poslední době určité zdravotní problémy. Jenže ona mi řekla, že rozumí každému slovu, že se s textem ztotožňuje a nazpívá ji. A když přišla do studia, natočila svůj part za dvacet minut. Měla při tom jiskřičky v očích, bavilo ji to. A pro mě byla čest zpívat s tak legendární zpěvačkou.

Ne, vznikla loni. Jenomže jsme ji nestihli natočit a vydat. Říkal jsem si, že vzhledem k obsahu textu už nejspíš nebude následující rok aktuální. Jenže ona je aktuální stále.

Nepsal jsem tu píseň od začátku pro ni. Napadlo mě to až ve chvíli, kdy jsem usoudil, že potřebuje určitý typ hlasu. Hanka je pro mě důležitý člověk. V pop-music všechno zažila, má obrovské zkušenosti. Když někdy tápu a váhám, protože se pořád učím, rád se s ní bavím. Má velmi zajímavé názory.

Strašně rád jsem se bavil s Mirem Žbirkou. Byl to elegán, který měl na věci velice zajímavé názory. Neřešili jsme sice nikdy nic do hloubky, ale sosal jsem z jeho povídání zkušenosti i energii. Mám rád také Petra Jandu z Olympiku. Je to člověk, který toho v životě tolik dokázal, ale chová se pokorně. Učil jsem se samozřejmě i od Karla Gotta. Obecně se snažím přijímat zkušenosti od lidí, kteří už něco zažili a je ověřené, že to správně pochopili.

Trvá, ale aktuálně pro nikoho nic nepíšu. Nejsem nucen skládat pro jiné. Chci si tu práci maximálně užít, protože mě baví. Nechci ji mít jen jako výdělek. Neustále řeším smlouvy, spolupráce, odpovídám na maily, telefonuju kvůli koncertům, klipům, nahrávání a dalším aktivitám, dělám rozhovory. Skládání hudby je pro mě radost a jsem rád, že jsem se dostal do pozice, kdy to nemusím dělat kvůli penězům.

Letošní Tour de léto bylo velice úspěšné, a tak jsme se rozhodli na tyto akce pro celou rodinu navázat. Nachystali jsme na příští rok druhé kolo, trochu vyšperkujeme program a budeme zase blízko fanouškům i jejich dětem. Připravili jsme osmnáct koncertů. Za dva dny od vyhlášení turné se prodalo dvacet tisíc lístků.

Zároveň to bude cesta k vyplnění jednoho mého velkého snu, které by mělo nastat v roce 2023. Neumím si představit, že pak by mohlo být něco většího.

To je na tom to skvělé. Za vrcholy člověk nevidí a sám jsem zvědav. Každopádně potom na sobě budu dál pracovat, protože vím, že se pořád můžu zlepšovat.

Může se vám hodit na Zboží.cz: