Článek
Vaše nové album The Century Of Self se jmenuje podle dokumentárního filmu o konzumní společnosti od režiséra Adama Curtise. Proč?
Chceme upozornit na to, že konzum, který nás hrozně ovládá, je dnes součástí našeho světa. Jsme ovládáni tužbami a trochu jsme zapomněli, jak obyčejně žít. Jsme posedlí vlastní identitou. Příznačné pro konzumní společnost je, že každý se chce sám sobě líbit. Řekl bych, že konzum vážným způsobem ničí naši společnost. Ale zároveň jsem pokrytec, protože je jasný, že jsem toho součástí. Možná jsme chtěli upozornit spíš na ten dokument než na ten konzum. Stojí to za zhlédnutí.
Co si myslíte o současném hudebním trhu?
Dobré kapely přežívají. Kdo vydá dobré CD, je v pohodě. Možná se už tolik neprodá, ale lidi poznají hloupé věci a neztrácejí s nimi čas. Vítězí dobrá hudba. Já třeba ani nevím, jak se věci dají propagovat. To nechávám na těch bláznivých lidech, kteří pracují u stolu v kanceláři.
Dokázali byste napsat komerční písničku pro mainstreamová rádia?
Píšeme písničky tak, jak je píšeme. O rádiu jsme nikdy moc nepřemýšleli. Je to asi poslední věc, kterou bychom se zabývali. Myslím si, že album je kousek světa, který by měl držet pohromadě a měl by se poslouchat najednou. Jsou i dobré kapely, které mají hity, ale my jsme album dělali vždy spíš jako knihu nebo film.
O nové desce tvrdíte, že je velmi osobní. Nikdy v minulosti jste nebyli tak osobní?
Možná jsme dřív ty osobní záležitosti víc využívali ku prospěchu celku. Propojovali jsme je nějakými příběhy, aby to drželo pohromadě. Tentokrát jsou to spíš různé vzpomínky a témata, o kterých je třeba mluvit. Taková reflexe.
Existujete patnáct let. Dosáhli jste toho, co jste si na začátku předsevzali?
Dá se na to jen těžko odpovědět, protože naše cíle se neustále mění. V začátcích šlo o to vydávat pokaždé takové desky, za kterými si budeme moc za všech okolností stát a budeme v ně hluboce věřit. Jasně, chtěli jsme vydat desku, hrát a objet svět. To se nám dostatečně splnilo.
Žijete v Austinu v Texasu. Jak to místo ovlivňuje vaši tvorbu?
Bylo tam pár kapel, kterým se podařilo prorazit, ale teď tam nevidím žádné nové. Velmi se mi líbí Brooklyn, kde žije hodně mých přátel. Je tam spousta hudby, kterou mám rád. Jasně, Texas je pořád moje součást, máme třeba písničku o texaských řekách, ale nahrávali jsme teď ve východní části New Yorku a ta energie se do nás dostala. Když jsem chodil ze studia, slunce stoupalo na oblohu a lidi chodili do práce. Byli jsme jako upíři.