Článek
Jak jste přišli na název Pilot?
Chtěli jsme jednoslovný název. Pilot bývá název prvních dílů seriálů, takže pilotní díl – první díl něčeho nového. Vybrali jsme ho, protože jsme chtěli dělat hudbu jinak, neznít stejně jako ostatní české popové kapely. A teď jsme s chystaným debutovým albem konečně našli sound, který tady podle nás zatím není ohraný.
Co vás na střední škole přimělo založit kapelu?
Já jsem začal chodit s tátou už od dvanácti let na koncerty punkových kapel jako Totální nasazení, Inekafe nebo Jaksi taksi. Tenkrát mě dostala ta energie mezi kotlem a pódiem a říkal jsem si, že to musím jednou zažít. Živé hraní je ta nejzábavnější věc, kterou s klukama z kapely zažíváme. První kapelu jsem měl ve čtrnácti a v šestnácti jsem si založil Piloty, abych si to mohl dělat po svém.
Kdy jste si uvědomil, že chcete dělat hudbu profesionálně?
Tahle ambice tam byla od začátku. Už v punkovějších začátcích ve sklepě u mé mámy jsme toužili hrát na velkých pódiích pro hodně lidí.
Z vašeho klipu Dospělí mi vyplývá, že se dospělý necítíte?
To je správně. Je to o tom, že doděláte školu a jste hozen do světa a plav. O tom, že ačkoliv jsme na papíře dospělí, ještě nám to bude chvíli trvat.
Zpěvák Dan Hrdlička
Takže nechystáte hypotéky a svatby?
Třeba náš basák, který s námi byl od začátku, loni skončil s hudbou kvůli narození dítěte. Rozhodl se, že chce co nejvíc času věnovat rodině, což úplně chápeme. Takže náznaky dospělosti se objevují i u nás, ale hypotéka a svatba zatím ne.
Narážím i na klip Běž, kde přímo utíkáte od oltáře…
To se mi zatím v reálném životě nestalo (směje se). Klip k písničce Běž je také takové mapování mladého života. Začíná to tím, že jsme v kanceláři…
To mi připomíná, že jste nedávno studoval práva. Takže jste právník, nebo čistě zpěvák?
Po konci studia jsem dělal devět měsíců advokátního koncipienta, což byla docela jízda. Přestal jsem před půl rokem, bylo to i časově náročné a já si po devíti měsících uvědomil, že nedělám pořádně ani jedno – ani přípravu na advokacii, ani hudbu. Rozhodl jsem se, že teď je čas naplno žít hudbou.
Ani nemůžu říct, že právo je moje vášeň, baví mě to, ale že bych pořád ležel v knížkách a po nocích si četl rozsudky, to úplně ne.
Co vás, kromě hudby, baví víc?
Miluju třeba filmy, hrozně rád mám Star Wars, jsem i sběratelem Lego Star Wars, hlavně sbírám figurky, těch mám hrozně moc.
Teď jsem začal dělat i akrobatickou jógu a jsem trochu indisponován. Ona je to párová akrobatická jóga, mám třeba na nohou partnerku a zvedám ji. Nebo děláme výmyk. O víkendu jsem klečel a ona si na mě stoupla. Trénoval jsem, že se musím postavit s ní, a tahal jsem to špatně a úplně jsem si zničil kyčel. Teď si připadám jako senior, ale je to zábava.
Mám takovou ambici. Naše koncerty jsou hodně energické a rád bych časem zařadil i nějaké akrobatické prvky. Až se mi spraví kyčel, tak to rozjedu.
Dan Hrdlička
Absolvoval jste formální hudební vzdělání?
Chodil jsem do základní umělecké školy na kytaru a zpěv. Na zpěv chodím i teď ke dvěma učitelkám. Náš klávesák studuje zvuk na HAMU a bubeník studoval zvuk na FAMU. To nám dost pomáhá. Naši chystanou debutovou desku si produkujeme sami. Já bych asi doteď drhnul kytaru ve sklepě, ale díky klukům je to celé sofistikovanější.
Kapela existuje deset let. Jak to oslavíte?
Ono se to za ty roky celé proměnilo. Začínali jsme jako studentská kapela, tehdy jsme ani nepsali moc nových písniček. Asi před třemi lety jsme úplně otočili, škrtli vše dosavadní a začali to dělat naplno.
Takže nejsme na scéně deset let, existujeme deset let, ale začátky byly pozvolné. V poslední době jsme vypustili několik singlů jako Běž nebo Dospělí, ale pořád jsme se trochu hledali. Tak jsme řekli stop a napsali celou desku, která je hudebně i tematicky sjednocená a pomohla nám ujasnit si, jak to chceme dělat. Nejen hudebně, ale také textařsky a vizuálně.
Jak to oslavíme, zatím nevíme. Určitě si nadělíme debutové album, které se bude jmenovat HAPPY END. Momentálně se nám plní kalendář hraní na léto a na podzim bychom rádi odjeli pár koncertů s deskou, kde si ji pokřtíme.