Článek
Nové album je velmi osobní. Jak obtížné je jít před živé publikum s tak niternými pocity, zejména když jsou písně prodchnuté erotikou?
Zpívat erotické texty a být u toho pár měsíců před porodem je samo o sobě docela bizarní. Já si ale myslím, že by se člověk neměl brát tak vážně. Tahle deska je niterná a erotická, to je pravda, ale takových písní mám ve své starší autorské diskografii několik. Ty explicitnější jsou ukryté na konci desek. Živě jsem je ale nikdy moc nehrála.
Jak složité bylo převést elektronické album do podoby, kdy ho hraje nová kapela Tepe a září, zejména ohledně zachování nálady desky?
Složité to nebylo, protože právě kvůli tomu tahle konkrétní sestava vznikla. Na elektronické a akustické hraje bicí Honza Horváth, na klávesy Karolína Šustová a na basu Tereza Čepková. Věděla jsem, že tahle deska není pro mé akustické 4trio, už kvůli jinému nástrojovému obsazení. Snažím se zachovat co nejvěrnější tvář alba, přitom mi nevadí, když se některé písničky trošku posunou.
Deska je docela krátká. Jaké písně doplní nahrávky z ní na koncertě?
Pro tato tři vystoupení jsem vybrala ještě pár starších věcí, konkrétně z alba Šraf mírně explicitní erotickou píseň Zakázaná a pak Alchymistu. První část koncertu však odehraji s cellistkou Terezií Kovalovou. Soustředíme se na výběr těch nejzajímavějších songů, které jsem složila převážně v posledních pěti letech.
Inspiruje vás nová kapela k další tvorbě, která by byla zaměřená přímo pro ni?
To víte, že jo. Mít novou kapelu je jako pořídit si nového psa, a to je vždycky velká zodpovědnost, ale taky zábava a dobrodružství. Nejdříve se vrhneme na výběr ze staršího repertoáru podobně zaměřených skladeb a pokusíme se jim dát čerstvý feeling. Z každé sólové desky, kterých mám od roku 2009 pět, to budou tak dva tři kousky. Vybírala jsem písničky, které se nesou v podobně dráždivé náladě s výraznými klávesovými plochami a groovem a zároveň mě emočně a obsahově stále baví.
Jaké to je vrátit se zase na pódium a moci vystupovat před lidmi?
Odvykla jsem si, ale poměrně rychle se zas vrátila zpátky do formy. Mě koncertování baví, ale nemám už takovou potřebu jezdit pořád, jako tomu bylo předtím. Možná to je tím těhotenstvím. Jsem teď taková krotká.
Novou desku doprovázejí vlastní grafiky. Neplánujete, že byste se zase víc věnovala výtvarnému umění?
Moc ráda. Navalila jsem na sebe teď hodně věcí, takže času moc nemám, ale snažím se věnovat aspoň té grafice a drobným kresbám. Ráda bych se třeba časem vrátila i k malování nebo akčnímu umění.
Vystupujete s více projekty, když vedle Tepe a září hrajete sólově a také s kytaristou Petrem Uvirou a cellistkou Terezií Kovalovou nebo s recitálem z textů Anny Barkovové 8 hlav šílenství. Jak těžké je udržovat všechny „naživu“?
Ha, dobrá otázka… Recitál 8 hlav šílenství je docela produkčně i finančně náročný a hraje v něm nejširší sestava mého akustického 4tria. Obsahuje písně z alb 8 hlav šílenství a Hrdinům naší doby, což jsou zhudebněné básně ruské poetky Anny Barkovové, které jsem vydala loni. Je to stále poměrně čerstvá věc.
Kvůli covidu se ale muselo zrušit několik pečlivě naplánovaných akcí a nakopnout to zpátky je skutečně velmi složité. Já doufám, že se alespoň odvysílá záznam ze Studia Hrdinů a diváci tak budou moci vidět, jak zajímavý projekt to vlastně je.
Udržuji ale kontinuitu v duu s Terkou Kovalovou nebo Petrem Uvirou. S Terezií hraji dlouhodobě. Jsme taková stabilní dvojice, v poslední době jsme měly hodně společných koncertů, a to bude pokračovat i příští rok. Pro mne to je vlastně moc dobře, protože se nenudím. S Terkou a Petrem hraju úplně jiný repertoár než s Tepe a září. Potřebuji to mít pestré. Objíždět roky se stejným repertoárem není nic pro mne, z toho bych zešílela. Nejsem robot, spíš taková veselá opička, co ráda zlobí v džungli.