Článek
Žiju na ostrově v Karibiku a mám dvě děti. A protože tu není škola, musím je učit sama. Pracuji se svým manželem na tom, abychom jim dali dobré vzdělání. Stali se z nás tedy učitelé na plný úvazek. Také jsem nechtěla jezdit s miminky na turné. Zabralo dost času, než se děti dostaly do věku, kdy se mi zdá možné je vzít s sebou do světa na koncerty. Teď už se o ně nebudu tolik bát.
Prohlásila jste, že texty na nové desce jsou o tom, jak vypadá váš život, když uložíte děti ke spánku. Odráží se v nich ale i něco ze zkušenosti ze života s dětmi na ostrově v Karibiku?
To se možná spíše odráží v písních mých synů. Jmenují se James a Rocco a už začali skládat vlastní hudbu. James, kterému je čtrnáct, se naučil hrát výborně na kytaru a u osmiletého Rocca si nejsem jistá, jestli bude bubeník nebo zpěvák, protože mu jde obojí. Určitě založí společnou kapelu a brzy nahrají desku.
Posloucháte karibskou hudbu?
Tady není žádná lokální hudba. Tady není vůbec nic! Je to malý karibský ostrůvek, kde není škola, nejsou tu restaurace, ani televize nebo rádio. Je to opuštěný ostrov. Když jdete po pláži, vaše stopy jsou jediným otiskem v písku.
Nechybí vám kultura a společenský život?
Občas ano, hodně ale cestujeme do Spojených států. Občas potřebujeme nakoupit, jít k doktorovi nebo vyzvednout klukům učebnice. Tam si to vynahrazujeme. Já bych neměnila. Děti doma rybaří, věnujeme se sobě navzájem a máme klid. Je tu nádherná příroda. A když nám chybí kultura, tak za ní vycestujeme.
Řešila jste při natáčení nového alba skutečnost, že současný rockový zvuk prošel v posledních letech mnoha obměnami?
Ne, prostě jsme s manželem tu hudbu napsali tak, jak jsme ji cítili. Nešlo nám o to, zapadnout do dnešní společnosti, nebo se někomu dokonce podobat. Chtěli jsme desku udělat pro sebe, poslouchali jsme své srdce.
V roce 1988 jste dosáhla světového úspěchu s duetem s Ozzym Osbournem Close My Eyes Forever. Jak k tomuto spojení tehdy došlo?
Tehdy mi manažerku dělala jeho žena Sharon. Přišli mi jednou do studia dát dárek do nového domu. Začali jsme s Ozzym brnkat na kytaru a skládat. Já hrála a on zpíval. Vznikla z toho ta píseň. Nebylo to něco, co bychom plánovali. Byla to náhoda. Tou dobou nás také zvolili za nejlepší rockovou zpěvačku a zpěváka, takže jsme byli dobrý tým.
Ozzy Osbourne je kontroverzní postava rockového světa. Vyhovovali jste si po lidské stránce?
Ano. Pamatuju si, že mě tehdy ve studiu překvapilo, jak je neskutečně talentovaný. On je cvok, to myslím doslova, ale jeho talent je obrovský. Dnes se nevídáme, ale na turné s kapelou Queensryche se mnou Geoff Tate hraje a zpívá Ozzyho party v té písničce a je to úžasné. Lidé v publiku šílí.
Vždy jste hrála rovněž na kytaru. Setkala jste se někdy s tím, že jste byla jako kytaristka žena podceňovaná?
V sedmdesátých letech, kdy jsem hrála s kapelou Runaways, občas ano. Pak i na začátku mé sólové kariéry. Pro některé lidi bylo těžké překousnout fakt, že žena hraje na kytaru. Jednou jsme třeba byli v televizi a hrála jsem sólo. Kameraman ale zabíral kluka z kapely. Říkám mu: „Hele, toč mě, hraju sólo!“ Udělal to, ale i když někteří lidé viděli mě, pořád jim nedocházelo, že to sólo hraju opravdu já. Tehdy to bylo neobvyklé, ale dnes už to tak není.
Znamená album Wicked Wonderland cestu k další desce?
Rozhodně. Chceme pokračovat. Také ale máme v plánu pokusit se o televizní pořad. Nevím, jestli máte u vás reality show, ale mně se zdá, že to je v dnešním světě velká výzva. Alba se zdají být pasé, ale televize stále jede. Mimochodem, tenhle trend pomáhal odpálit právě Ozzy Osbourne se svým pořadem na MTV. Přemýšlíme s manželem o něčem podobném.