Článek
Teoreticky to mělo být jednoduché. Hudba byla nahraná, bylo potřeba jen přetextovat písničky do češtiny. Přesto to trvalo rok. Proč?
Je to tak, hudba byla hotová. Sice jsme trochu přearanžovali písničku Leporelo, ale zbytek je na české desce v původní verzi. Hledali jsme však lidi, kteří by dokázali napsat dobré texty. To byla vlastně až druhá fáze. Během té první jsem zjistila, že psát texty v češtině mi nejde tak, jak bych si představovala.
Nechtěli jsme kalkulovat, chtěli jsme, aby ta deska byla srdeční záležitost
Do toho jsme koncertovali, dávali osloveným textařům čas, pracovali jsme ve studiu a v létě jsme hráli na festivalech a práce se úplně zastavily. Ale je pravda, že to trvalo hrozně dlouho.
Jaký byl plán?
Obě desky měly vyjít současně. Jenomže i když jde v obou případech o slovanské jazyky, rozdíl mezi nimi je obrovský. Poznala jsem to ale teprve teď, když jsem měla polské texty přepsat do češtiny. Všechny mé předešlé desky totiž vyšly nejdříve s českými texty a teprve potom se točily polské.
Zachovaly české texty na novém albu myšlenky polských?
Až na Leporelo, které v polštině není o lásce ani vztahu, zůstaly obsahově stejné. I písničky, které jsem napsala pro svou mámu a sestru.
Leporelo není na první poslech hitová deska...
To máte pravdu.
Ewa Farna říká, že se změnila jako člověk, ale jako zpěvačka ne.
Byl to záměr?
Byl. Novou desku jsme se rozhodli nahrát s kluky z mé kapely sami. Chtěli jsme, aby to bylo naše album, o nás a o našich hudebních představách. Při té práci se ukázalo, že nejsme schopni napsat hitovou písničku na první poslech, jako nějací rutinéři, s nimiž bychom třeba i mohli spolupracovat.
Nechtěli jsme kalkulovat, chtěli jsme, aby ta deska byla srdeční záležitost. Jako první singl pro česká rádia jsme vybrali Leporelo, ale když teď vybíráme druhý, víme, že už s ním asi tak úspěšní nebudeme, protože další písničky na albu nejsou na první poslech. Možná ještě píseň Z nálezů a krás, ta je taková letní, lehká. Zbytek jsou balady nebo velmi rockové písničky, určitě ne takzvané rádiovky.
Vybrala jsem písničky, kterým jsem věřila a cítila jsem, že jsou od srdce. Věděla jsem, že tato deska bude jiná než všechny mé předešlé, protože nenabídne materiál, který se na první poslech vecpe do hlavy. Já ji takovou chtěla mít.
Změnila jste se během těch pěti let, kdy jste nevydala album, jako zpěvačka?
Určitě jsem se změnila jako člověk. Jako zpěvačka ale asi ne, i když je na desce více rejstříků, protože například falzetem jsem nikdy předtím nezpívala. Cítím ale, že mám prostor pro další vývoj. Dokonce si myslím, že se můj zpěv nerozvíjí tak rychle, jak bych si přála.
Jak to?
Nechodím moc často na hodiny zpěvu a doma neposlouchám žádnou hudbu, jen když řídím auto nebo uklízím. Kdybych na sobě víc pracovala, rozhodně jsem dnes mnohem lepší. Doteď mě zaměstnávalo studium práv a existovala jsem v zaběhlé smyčce. Teď, když mám na hudbu víc času, chci se i víc rozvíjet.
Působíte jako jemný a citlivý člověk. Je šoubyznys svět, který vám vyhovuje?
Mám management, který zařizuje všechny ty pro mě nepříjemné věci kolem. Já si užívám jenom muziku a v této podobě mi šoubyznys nevadí. Mám dobré rodinné zázemí, nerozhodí mě, když se o mně napíše něco nehezkého, nevadí mi, když si mě někdo dobírá, ani aktivity mých antifanoušků.
Je pro mě naopak přirozené poskytovat rozhovory a mluvit o svých věcech. Znamená to, že určitou dávku egoismu, která je pro pohyb v šoubyznysu zdravá, mám. Jsem mainstreamová, ale neženu se za tím.
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: