Článek
Svou novou desku jste pokřtila předminulý víkend na největším slovenském festivalu Pohoda v Trenčíně. Jaké to bylo?
Měli jsme štěstí. Byl krásný den, dokonce až moc, svítilo slunko a řekla bych, že mohlo být tak sedmatřicet stupňů. Vystupovali jsme kolem poledne a já měla pocit, že na nás v tom horku nikdo nepřijde. Nakonec ale dorazilo lidí dost a měli jsme úžasný úspěch. Nechtěli nás pustit z pódia. Poprvé jsem na Pohodě, kde jsem už předtím vystupovala, zažila takový úspěch.
Týkal se nových skladeb?
Pouze nových skladeb. Jsem na turné se svou nepálskou kapelou a hrajeme jen jedenáct písniček z alba Just! plus jednu starší.
Část roku jste na Slovensku, část roku v Nepálu. Jak to máte přesně rozdělené?
Je to různé. Minulý rok jsem byla na Slovensku sedm měsíců, rok předtím čtyři a letos je toho zase o něco méně. Záleží na tom, kolik mám v Nepálu práce. Dělám tam průvodkyni turistů a organizuju dětský domov.
Provázíte po horách jako průvodkyně pouze Čechy a Slováky?
V současné době ano, ale momentálně usilujeme o to, abychom otevřeli i anglickou pobočku. Je to aktivita mého manžela, který je Angličan. Ta práce je pro mě zajímavá. Když někdo říká, že má ke zpívání a herectví daleko, nesouhlasím s ním. Beru to jako zkoumání nepoznaného, což je pro mě i zpěv a hraní. Musela jsem například řešit převoz turisty, který dostal infarkt ve výšce pět tisíc metrů. To byla situace, kterou člověk jen tak nezažije.
Jak jste přišla k organizování dětského domova v Nepálu?
Nejdřív jsem do něho přišla jako dobrovolnice. Během roku jsem se ale stala manažerem, který shání peníze na chod domova. Ze šestnácti dětí jsme se postupně dostali na současných třiašedesát. Na ulici jsou děti, které nemají co jíst a nemohou chodit do školy. Pokud by někdo chtěl vědět víc a případně těm dětem pomoci, informace jsou na stránkách www.happyhomenepal.sk.
Jak s nimi mluvíte?
Nepálsky. Neumím sice nepálštinu moc dobře, ale domluvím se. Není to těžká řeč, vlastně se ji neučím, nýbrž ji na sebe nechávám takříkajíc nalepovat.
Při tom všem jste v Nepálu stihla nahrát své nové album Just! Proč jste se rozhodla ho realizovat zrovna tam?
Protože tam žiju většinu roku. Můj život se z velké části přesunul do Nepálu, stejně tak skládání nových písniček. Dala jsem tam dohromady kapelu ze skvělých nepálských muzikantů a přemluvila je, abychom společně natočili desku. Když jsem v jednom baru viděla hrát úplně opilého kytaristu Bishnu Gurunga, který je tam považovaný za takového jejich Jimiho Hendrixe, hned jsem se do jeho hry zamilovala. Zahraje vždycky přesně to, co bych zahrála já, kdybych na kytaru uměla. Sehnali jsme baskytaristu a bubeníka, také skvělé muzikanty, nahráli jsme desku a teď jsme na Slovensku a v Čechách na turné.
Bylo složité ho zorganizovat?
Bylo to strašně složité. Vzala jsem si dokonce půjčku, abych mohla muzikantům uhradit náklady. Nakonec mi ale nezištně pomohl slovenský telefonní operátor Orange, který mi doslova za pět minut dvanáct finančně přispěl a umožnil tak turné zrealizovat. Našli se i další sponzoři, což mě strašně těší. Minulé pondělí jsme album pokřtili v pražské Malostranské besedě. V Čechách se ještě 20. července představíme na Musicfestu Přeštěnice, jinak hrajeme na Slovensku.
