Článek
Mezi jeho studenty patří i režiséři, kteří v 60. letech minulého století konstituovali tzv. Novou vlnu, která patří k nejvýznamnějším údobím tuzemské kinematografie.
Vávra byl pedagogem takových osobností jako Věra Chytilová, Evald Schorm, Jiří Menzel či Jan Schmidt. Zásadní význam mu připisoval i bosenský režisér Emir Kusturica, který FAMU absolvoval v roce 1978.
Menzel ve čtvrtek připomněl, že Vávrův přínos pro český film byl nejen v jeho pedagogické činnosti, ale i v jeho tvorbě. "Byl to můj učitel a myslím, že to pro mě bylo velké štěstí. Nejen pro mě, ale i pro český film. Když se podíváme na dějiny českého filmu, tak vlastně až do Panenství nebo Filozofské historie snímky neměly tu uměleckou ctižádost, kterou do českého filmu přivedl Otakar Vávra," konstatoval ve čtvrtek Menzel.
Učil se od nás stejně jako my od něj, připomněla Chytilová
Chytilová připomněla, že Vávra byl ve vztahu ke studentům sice přísný, ale zároveň velmi otevřený a přístupný neotřelým pohledům, které dokázal přijmout za své.
"Vávra mě přijal jako jedinou ženu na filmovou režii díky mé znalosti literatury a předešlému studiu architektury. Jako můj hlavní profesor byl velmi přísný, ale současně přístupný jiným názorům. Umožňoval nám ve svých seminářích nejostřejší debaty. Nejenom my od něho, ale i on od svých žáků mnohé přejímal. Nebyl ortodoxní," přidala svou vzpomínku na pedagoga Chytilová.
Svůj pohled na Vávru na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti shrnul i Kusturica. "Profesor Vávra je pro mě vším, co stálo na začátku mé filmové kariéry. Jestli jsem se něco naučil o filmových formách, tak od něho," konstatoval.
Menzel, kterého spolu s Chytilovou a Schmidtem označil Vávra před několika lety za nejnadanější z českých studentů, které měl možnost vychovat, v předmluvě ke knize vzniklé k režisérovu stoletému jubileu napsal, že Vávrovými největšími devizami byly "úcta k řemeslu, věcnost a vědomí souvislostí."