Článek
Johana s kamarády prožívá různé „pařby“, ve škole se nudí, pozoruje okolí a vše si zapisuje do deníčku. Snaží se popostrčit zmateného Vektora, aby začal chodit se spolužačkou, ale ten je snad nesmělý, snad neví, co chce. Sama toho také moc neví, chvíli flirtuje s učitelem, pak si to zase rozmyslí. Následně začne zachraňovat kamarádku Kateřinu, trpící pod tyranií vyšinutého otce cholerika, který nejde pro ránu daleko.
Johana (Veronika Kubařová) "hulí" s kamarádem.
Dívky vyrážejí na výlet a Kateřina otěhotní. Další problém na obzoru. Do toho všeho ještě Johana řeší jednu zásadní otázku. Kdo je její otec? Ten, se kterým bydlí, nebo tajemný Íránec, který kdysi pomáhal její tragicky zesnulé matce při reportážích ve válečné zóně? A jak přesně matka zemřela?
Petra Špalková a Igor Bareš jako rodiče
Nic z děje sice není vyloženě nereálné, ale epizodky jsou seřazeny tak rychle a nesouvisle, že se na život mladé hrdinky díváme jakoby z rychlíku, velmi povrchně - pije se, hulí se a všichni se pořád svlékají (v tom titul rozhodně nelže). Přemíra zbytečných vedlejších postav a minipříběhů tomu moc nepomáhá.
Mladá hrdinka přitom prožívá svá trápení jako celosvětovou katastrofu, postrádá to ale hlubší ponor, alespoň jeden hlubší postřeh. Díváme se na zhuštěné Beverly Hills, které otevře spoustu témat (domácí násilí, nechtěné těhotenství, drogy, sebevraždy teenagerů, rakovina), ale nic zajímavého se o nich neřekne, film jen tak proletí kolem.
Učitel (Jaroslav Plesl)
Veronika Kubařová vcelku zvládla hlavní postavu, která je spíš naivní než zajímavá, a asi nejnormálněji se ve filmu chová její otupělý otec (Igor Bareš) a nervní macecha (Petra Špalková). Docela dojemný je učitel Jaroslava Plesla, který se nemůže rozmyslet, jestli chce být dospělým, nebo vrstevníkem studentů.
Část dialogů odpovídá žánru, část ovšem svou literárností vzbuzuje podivný pocit, nepřirozeně pronášená moudra mladým protagonistům moc nejdou a skutečně můžete získat dojem, že někdo spíše předčítá z deníku, než že by mluvili živí lidé. K dobru vysvlečenému deníku přičtěme občasný humor. Asi tři hlášky stojí za to, i když na pravou komedii tohle asi nestačí.