Článek
Už na odpolední tiskovou konferenci se nevešli ani zdaleka všichni zájemci. Ti šťastní přivítali Spielberga doslova bouřlivými ovacemi.
Zjevně výtečně naložený šestasedmdesátiletý režisér filmů Čelisti, E.T. Mimozemšťan, Schindlerův seznam a mnoha dalších pak s potěšením odpovídal na otázky, které se týkaly právě jeho nejosobnějšího filmu, Fabelmanových.
„Přemýšlel jsem o něm dlouho, ale pořád jsem si nebyl jistý. Už má matka mi před smrtí často říkala: Pořád o tom jen mluvíš, a nic. A to jsem ti poskytla tolik materiálu!“ zavzpomínal s úsměvem Spielberg a dodal, že nakonec se k tomu rozhodl během pandemie. „Strach, který jsem z ní pociťoval, mi dal odvahu vyprávět svůj příběh.“
K závěrečné scéně, v níž jeho alter ego Sammy navštíví v Hollywoodu režiséra Johna Forda, poznamenal: „Vážně jsem tam šel. Ale strašně jsem se bál, dlouho jsem jen obcházel kolem, protože Ford byl můj nevětší idol, jehož filmy zbožňovali moji rodiče.“
Nadšení fanoušků
Ani večerní čas a mizerné počasí neodradily po deváté hodině davy fanoušků, kteří před Berlinale Palastem čekali na Spielbergův příjezd i velmi dlouho, aby se dostali co nejblíž k zátarasům. Mnozí pak byli odměněni autogramy a v sále přivítal filmaře dlouhotrvající potlesk vstoje.
Po úvodních slovech ředitelů festivalu Mariette Rissenbeekové a Carla Chatriana a sestřihu Spielbergovy tvorby předal americkému režisérovi čestného Zlatého medvěda za celoživotní dílo, dosti překvapivě, zpěvák irské skupiny U2 Bono.
„Děkuji, moc vám děkuji,“ opakoval Spielberg, který neskrýval ani slzy dojetí. V děkovné řeči mimo jiné řekl: „Sám bych nikdy nic nedokázal. Na všech filmech jsem vždy spolupracoval se skvělými umělci.“
Jako klíčovou pak zdůraznil podporu rodiny. „A ještě jsem neskončil!“ slíbil divákům.