Hlavní obsah

Život mezi africkými rytmy a flamencem

Novinky, Alex Švamberk
PRAHA

Pravidelný host festivalu Tanec Praha, dánský soubor Granhoj Dans uvede v Česku nové představení AlineAlone, jehož hlavní protagonistkou je kubánská tanečnice Aline Sanchéz Rodriguezová. Nejprve jej uvidí v pondělí diváci v Ostravě na Janáčkově konzervatoři. V úterý bude uvedeno v brněnské Barce a 7. a 8. června ho mohou zhlédnou Pražané v Divadle Ponec.

Článek

Můžete přiblížit představení AlineAlone? Je sólové, jak napovídá název?

Já je označuji za druh sólového představení, protože na scéně je především Aline. Ale jsem tam i já sám, dále jsou na scéně dva hudebníci. Kubánská kultura, zejména kubánská hudba a tanec jsou směsí afrického základu, který přinesli otroci, a kultury španělských dobyvatelů. Oni dva reprezentují dva kořeny kubánské kultury, bubeník s africkými kořeny používá africkou techniku a Francouz hraje a zpívá flamenco.

Nakolik choreografii představení AlineAlone ovlivnily životní zkušenosti hlavní představitelsky, kubánské tanečnice Aline Sanchéz Rodriguezové?

Řekl bych, že v tomto představení jsem se nejvíc přiblížil portrétu, portrétu pětatřicetileté kubánské tanečnice. Choreografie má hodně blízko k jejímu životu.

Studovala klasický balet a v devatenácti se dostala do Národního baletu, což je na Kubě pro tanečníka ta nejvyšší meta. Je opravdu těžké se do souboru dostat a ona krátce poté, co se stala jeho členkou, zjistila, že v něm nevydrží. Odešla z něj a odjela do Mexika, kde studovala moderní tanec. Taky se tam věnovala pouličnímu tanci a hip hopu, začala dokonce zpívat. Šla pryč od klasického baletu k normálnějšímu pohybu. Já klasický balet označuji za nenormální.

Jak jste se poznali?

Po deseti letech se vrátila zpět na Kubu, kde se chtěla věnovat tanci, ale její vztah s komunitou kubánských tanečníků byl komplikovaný a ona přestala na tři roky tančit. Potkal jsem ji, když jsem přijel na Kubu s 8IQ a vedl jsem i několik dílen. Ona je organizovala a taky tlumočila. Viděl jsem na ní, že je to tanečnice, tak jsem se jí zeptal, jestli se mnou chce pracovat v Dánsku, protože jsem potřeboval jednu dívku do 8IQ. Ona řekla ano a já jsem dodnes šťastný, že jsem ji byl schopen přesvědčit, aby se vrátila k tanci.

Uplatnil jste i v AlineAlone představení techniku obstrukce, kdy je tanečníkovi bráněno se volně pohybovat, někdy mu třeba ostatní drží končetiny?

Přirozeně ano, ale obstrukce je použita na trochu jiné úrovni, spíše na filozofické, kdy nemáte svobodu. A připomněl bych, že technika obstrukce není jen to, co vidíte na pódiu. Taky ji používáme ve zkušebně a Aline s ní má velké zkušenosti i z jiných představení, protože hrála v 8IQ No Woman No Cry, i když na jeho tvorbě se sama nepodílela, a v Obstrucsong, které s námi už připravovala.

Přináší i věk pro tanečníka nebo tanečnici nějaká omezení?

Rozhodně, ona má třicet pět let, což znamená, že je mladá, ale jako tanečnice je už zralá. Ne stará, ale zralá, i když vypadá velmi mladě. A zralá je i vzhledem ke zkušenostem, které má.

Jak jsou důležité životní zkušenosti pro tanečníky?

Já pracuji se zralostí a s tanečníky, kteří nejsou dokonalí, i když právě tato dokonalá je. Není jen krásná a sladká, její osobnost má i své odvrácené polohy, je velmi rozmanitá.

Uvedl jste tuto choreografii také na Kubě?

Rád bych, ale je to obtížné. Nezávisí to na mém rozhodnutí, takže zatím nevím, jak to dopadne.

Související témata:

Výběr článků

Načítám