Život krásné Liz ovládali muži a film

Dívky s podmanivýma očima, smyslně tvarovanými rty a bohatě zvlněnými vlasy si nemohli nepovšimnout filmaři. Již v devíti letech se poprvé objevila před kamerou ve filmu There's One Born Every Minute.

Z kudrnaté dívky, jež v roce 1944 okouzlila publikum ve snímku O velkou cenu, se Liz Taylorová v následujících letech úspěšně přeorientovala na role atraktivních mladých žen.

Už v patnácti se stala hvězdou a točila jeden film za druhým, ať už to byl Obr, kde se objevila po boku Jamese Deana, nominace na Oscara si vysloužila mj. za role Susanny Drake ve filmu Raintree County i za hořkou Maggie v psychologickém dramatu Kočka na rozpálené plechové střeše podle dramatu Tennesseeho Williamse.

Krásná Liz se stala sex symbolem 60. let. Důvodem jejího rychlého vzestupu ale nebyla jen půvabná tvář a dokonalá postava. Za své herecké výkony byla už koncem 50. let opakovaně nominována na Oscara, kterého se nakonec dočkala v roce 1961 za roli bývalé prostitutky ve filmu Telefon Butterfield 8.

V roce 1963 přišla osudová role egyptské královny Kleopatry ve filmu režiséra Josepha L. Mankiewicze. Ve své době rekordně nejdražší historický velkofilm jí vynesl slávu a honorář milión dolarů. A také osudový životní vztah s hercem Richardem Burtonem, představitelem Antonia. O tom, jak rozdílná byla atmosféra Hollywoodu 60. let od dnešních dnů, svědčí i fakt, že jejich románek vyvolal rozruch tím, že oba herci byli sezdáni s někým jiným. V případě krásné Liz to ale nebylo poprvé.

Prvním manželem byl v roce 1950 dědic hotelové sítě Nick Hilton, druhým anglický herec Michael Wilding, s oběma se postupně rozvedla, následoval Mike Todd, který zahynul při leteckém neštěstí. V době natáčení Kleopatry byl jejím manželem Toddův přítel Eddie Fisher. V březnu 1964 ho vystřídal Richard Burton. Jejich manželství bylo plné bouřlivých peripetií, včetně rozvodu a opětovného sňatku v říjnu roku 1975, který ale vydržel jen několik měsíců.

Jejich dramatický vztah se promítl v roce 1966 i na filmové plátno ve snímku Kdo se bojí Virginie Woolfové, který Taylorové vynesl druhého Oscara. Dalším manželem Liz se stal v prosinci 1976 budoucí senátor John Warner, jehož volební kampaň podporovala. V listopadu 1982 skončilo i toto manželství rozvodem. Jejím posledním exmanželem se stal stavební dělník Larry Fortensky. Potkala ho v léčebně a okouzlil ji tím, že o ní nikdy nic neslyšel. Spojovala je ale spíš jen láska k alkoholu a drogám než jednoho k druhému.

Po Kleopatře následovala pro Taylorovou ještě dlouhá řada filmů, mj. zazářila jako temperamentní Kateřina ve Zkrocení zlé ženy podle Shakespearovy komedie, úspěch své egyptské královny ale už nepřekonala. Objevila se i v několika divadelních a televizních hrách a pořadech. Vrcholem její hvězdné kariéry však byla filmová 50. a 60. léta.

Kromě svých mnoha manželských i mimomanželských vztahů budila Taylorová zvědavost bulváru i blízkým přátelstvím s Michaelem Jacksonem, pro něhož byla údajně jedinou skutečnou přítelkyní. Angažovala se také v charitě a v boji proti AIDS. Věnovala se i podnikání v kosmetickém průmyslu, podílela se na vývoji několika úspěšných parfémů.

V posledních letech se však potýkala se zdravotními problémy. Pět let byla kvůli chronické bolesti upoutána na invalidní vozík. V roce 1995 jí byl voperován umělý kyčelní kloub a o dva roky později odstraněn nezhoubný nádor na mozku. Kromě toho trpěla osteoporózou, a na veřejnost proto v poslední době vycházela už jen zřídka. Zemřela obklopena nikoli davy fanoušků, ale svými čtyřmi dětmi, z nichž Maria byla adoptovanou dcerou.

„Matka byla neobyčejná žena, která prožila život naplno, s velkou vášní, humorem a láskou. I když pro ty z nás, kdo jí byli tak nablízku a jimž byla tak drahá, je její ztráta zničující, její trvalý příspěvek k našemu světu nás bude stále inspirovat,“ řekl po smrti Liz Taylorové nejstarší z jejích potomků, syn Michael Wilding.