Článek
Vznikly dvě pozoruhodné knihy ukazující, že poutavý příběh plný emocí a překvapení lze napsat na základě skutečných událostí.
V případě románu Z jako Zelda (vydal Odeon, přeložila Olga Walló, 358 Kč) je viděn autor Velkého Gatsbyho očima své životní partnerky Zeldy Sayerové (1900–1948). Tato spisovatelka, malířka a baletka poznala Fitzgeralda, když jí bylo sedmnáct. Velká láska pokračovala bouřlivým vztahem a, jak konstatovala o fiktivním románu recenzentka New York Times, pod jeho vlivem vznikla kniha o „prvním manželském páru celebrit moderní doby“.
Autorka Therese Anne Fowlerová se vydala svéráznou cestou. Po dlouhém studiu všech možných dokumentů se rozhodla vykreslit vztah dvou velkých tvůrců a hvězd na základě své fantazie. Dokonce i jejich dopisy, které román provázejí, si vyfabulovala. Odpovídají však charakteru jejich chování i smutným koncům. Sama Zelda zemřela, i kvůli nervové nemoci, podobně jako její muž mladá a nešťastná.
„Jen jsem zabloudil ve vlastní hlavě,“ říká jí v jednu chvíli Fitzgerald. „Ernest říkal, že by si rád udělal takový výlet do Španělska: jen muž, auto a cesta.“
Francis Scott Fitzgerald.
Přátelství Fitzgeralda a Hemingwaye v Zeldě probouzelo žárlivost, kterou však musela tajit. Je těžké postavit se mezi dva muže, spojené jako představitelé tzv. ztracené generace, jejichž život rozvrátila či poznamenala 1. světová válka.
Je třeba ocenit, že se Fowlerové podařilo vykreslit svéráz doby i řady osobností Zeldu a Scotta provázejících životem. Vznikl tak mimořádně působivý román.
Žárlivost až za hrob provázela i život Gregoryho H. Hemingwaye, syna slavného spisovatele a vášnivého lovce. A rovněž otce Johna Hemingwaye, který se rozhodl vypovědět o rozkladu vztahů nejbližších příbuzných v životopisné knize Hemingwayové, skrytá tvář jedné rodiny (vydala Paseka, přeložil Šimon Daníček, 249 Kč).
„Tu mrchu jsem nesnášel. Narodila se bez mateřského instinktu. Nikdy vůči mně neprojevila náklonost… Nikdy mě neobjala,“ cituje John svého otce, když mluvil o babičce Paulině Pfeifferové (1895–1951), bohaté novinářce, druhé spisovatelově manželce. Dávala přednost staršímu bratrovi Patrickovi, jehož existence jí připomínala šťastnější časy strávené s bývalým manželem, jenž si přál mít dceru, ale narodili se „jen“ synové.
Bylo to nějaké prokletí, vždyť i budoucí spisovatel chodil v dětství v dívčích šatech, aby uspokojil představy svého otce. A Gregory se rovněž tajně převlékal do ženských šatů, dokonce si chtěl nechat chirurgicky upravit pohlaví, při operaci ale zemřel.
Otce miloval a nenáviděl. Díky němu ho po celý život netrápily existenční starosti, ale absence otcovské a matčiny lásky či prosté pozornosti ho pronásledovala do posledních dnů. Vyčítal si i Ernestovu sebevraždu, jak John zjistil.
Nejde o román, ale o rodinnou „literaturu faktu“. Poutavý příběh to nicméně je.
Dva spisovatelé, dva žánry a dvě literární díla, která si budou připomínat ctitelé obou tvůrců i Zeldy Sayerové-Fitzgeraldové a Pauline Pfeifferové Hemingwayové.