Článek
Právě před třiceti lety vrcholilo více než rok trvající turné k albu The Rise And Fall Of Ziggy Stardust And The Spiders From Mars (1972). V krátkém časovém sledu se na českém trhu objevilo nejprve koncertní CD s doplňujícím podtitulem "The Motion Picture Soundtrack" a posléze devadesátiminutové DVD.
Příběh o kultu osobnosti
Ve dvaasedmdesátém připavil výstřední Bowie svůj majstrštyk. Prožíval období, kdy na svých deskách neustále hledal novou hudební i zvukovou tvář. Rok předtím vyslal do světa album Hunky Dory, v sedmdesátém The Man Who Sold The World. Ziggy Stardust měl zakončit trilogii předznamenanou albem Space Oddity, na němž se poprvé objevila kosmická tématika.
"Dopředu jsem věděl, že Hunky Dory bude znít jinak než The Man Who Sold The World. Bylo to jasné. Ziggyho Stardusta jsem měl v hlavě ve stejné době a také se zdálo, že bude potřebovat úplně jinou atmosféru. Jinakost těch desek lidi mátla a ptali se, co jsem vlastně zač. Riskoval jsem ztrátu publika, jenže to pro mě nebylo důležité. Tehdy, ani teď," tvrdil později Bowie.
Díky naprosté otevřenosti si diváky naopak získal, postava Ziggyho Stardusta dosáhla až kultovních parametrů. Stala se Bowieho karikaturou. Zpěvák se jen chabě snažil světu namlouvat, že to tak není. Celý příběh ukotvil na nebezpečí spojeném s nekritickým obdivováním společenských idolů, mezi které sám patřil. Umělce Stardusta v něm rozdrtí vlastní kult osobnosti, čímž Bowie bez skrupulí odhalil svůj tehdejší strach.
Odhalení emocí
Americký list New York Times nazval Bowieho tehdejší pódiovou prezentaci "autentickou recitací a vyprávěním o zkáze světa". V podstatě se tak přiblížil tomu, čemu se později začalo říkat multimediální umění. Spojil výstřední rockovou hudbu s divadlem, muzikálem i estrádou. Oblékl se do vysokých černých kozaček, nachových kalhot, lesklé košile a vlasy obarvil ostrou rudou.
Záznam koncertu na obou nosičích pochází z 3. července 1973 z londýnské haly Odeon. Na pódiu se tehdy mísila přirozená emoce herce s nostalgií rockového umělce, jehož dílo právě dozrálo a příští večer je už nikomu nepředvede. Je totiž patrné, že všichni zainteresovaní hrají úplně na doraz. Jsou místy až hysteričtí, zvláště Bowie několikrát přikročí k sebezničujícímu excentrismu, když drásavě prožívá každé své slovo a každý pohyb.
Bowie oplýval silou
I po čase je pozoruhodné, jak silnou osobností Bowie už na začátku 70. let byl - zůstal jí přitom až do dnešních dní. Filmový dokument je samozřejmě opřen především o záběry s ním, nicméně ani CD záznam nenechává na pochybách, kolem koho se celá ta podívaná odehrávala. Navíc příběh obsahově i hudebně výtečně graduje a závěrečné okamžiky zachycují v obou případech výhřez emocí jak od umělců, tak od naprosto nadšených diváků.
Co na tom, že oba nosiče trpí - přes všechny možné moderní úpravy - zvukovou nedokonalostí. Ziggy Stardust v dobové koncertní úpravě byl intimně upřímný projekt. Takové "hrají" i po letech.
David Bowie: Ziggy Stardust And The Spiders From Mars, The Motion Picture Soundtrack (2CD) EMI, 40:43 a 42:57
David Bowie: Ziggy Stardust And The Spiders From Mars (DVD) EMI, 90 min