Článek
Yvonne Přenosilová patřila v 60. letech k nejvýraznějším zpěvačkám československé hudební scény. Spolupracovala mimo jiné s kapelou Olympic i s pražským divadlem Semafor.
V únoru 1964 nahrála jako šestnáctiletá českou verzi písničky I'm Sorry, nazvanou textařem Jiřím Štaidlem Roň slzy. Písnička se stala hitem a jedním z nejprodávanějších českých singlů 60. let.
Byla také považována za průkopnici českého rhythm and blues a rock-and-rollu. Její hity dávno zlidověly. Jen namátkou jde o skladby: Roň slzy, Javory, Mně se líbí Bob, Pomalu a líně, Měsíc, Boty proti lásce, Tak prázdná, Zimní království nebo Pippo.
Ve Zlatém slavíku 1964 a 1965 se umístila na 8., respektive 5. místě v kategorii zpěvaček, v roce 1968 byla v této anketě popularity čtvrtá.
Zahrála si a zazpívala také v několika filmech. Po Formanově snímku Konkurs (1963) následovaly Vysílá studio A (1966), Dita Saxová (1967), Kulhavý ďábel (1968) a Rebelové (2001).
Hlasem Svobodné Evropy
Rozjetou kariéru zastavil srpen 1968, kdy se Přenosilová výrazně postavila snahám zabránit demokratizace vlasti. Po podepsání manifestu Dva tisíce slov emigrovala do Západního Německa, kde mimo jiné pracovala jako pozemní letuška.
Stala se ovšem také výrazným hlasem Rádia Svobodná Evropa, kde spolupracovala například s Karlem Krylem.
Do Česka se vrátila po sametové revoluci a působila v řadě rozhlasových stanic i v České televizi. Zpívala také v muzikálech. Ukázalo se, že její publikum na ni nezapomnělo. Znovu rozjela naplno svou kariéru.
Yvonne Přenosilová (1947–2023)
- Narodila se 2. července 1947 v Praze do rodiny generála, který miloval černošské spirituály. Zemřela 11. září 2023 v Praze.
- Táta Jiří byl Čech, který bojoval za 2. světové války v britské armádě. Máma Markéta pocházela z Rakouska. Rodiče se seznámili v Palestině. Po návratu do ČSR mluvili v rodině hlavně anglicky, němčina po 2. světové válce „nebyla vhodná“. Yvonne Přenosilová odmala ovládala angličtinu, němčinu i češtinu plynně.
- Po únoru 1948 byl její otec v rámci politických čistek, protižidovských nálad zatčen, strávil rok ve vazbě.
- Kariéru začala konkurzem v divadle Semafor, ze kterého Miloš Forman natočil svou režisérskou prvotinu Konkurs. S písničkou Malageňa ji do divadla nepřijali, ale všiml si jí skladatel Karel Mareš. Pak zpívala se skupinou Olympic.
- V únoru 1964 nahrála jako šestnáctiletá českou verzi písničky Roň slzy, jež se stala hitem a jedním z nejprodávanějších českých singlů šedesátých let.
- V roce 1965, když si ji hosté z anglických klubů poslechli při návštěvě gymnázia naživo, pozvali ji na třítýdenní pobyt do Londýna. Manažera jí dělal John Alcock. Yvonne zpívala v londýnském rozhlase, nazpívala gramodesku When My Baby Cries/Come On Home pro anglickou společnost PYE. Nejcennější vystoupení bylo v nejpopulárnějším pořadu britské televize Ready, Steady, Go!, společně se skupinou Rolling Stones.
- Od podzimu 1965 byla členkou nově vzniklého pražského divadla Apollo.
- V roce 1968 podepsala petici Dva tisíce slov. Emigrovala za rodiči do Západního Německa. V Mnichově pak 26 let žila. Pracovala mimo jiné u British Airways, kde se seznámila se svým manželem, advokátem von Schuckmannem.
- Následně pracovala pro Rádio Svobodná Evropa. Spolupracovala s Karlem Krylem.
- V roce 1994 se natrvalo vrátila do Prahy.