Zemřela Soňa Červená

„Po delší hospitalizaci v jedné z pražských nemocnic dnes nad ránem pokojně ve věku 97 let odešla emeritní sólistka Národního divadla paní Soňa Červená. Čest její památce!,“ uvedlo Národní divadlo, kde Červená také působila, na sociální síti.

Život Soni Červené by vydal na román. Narodila se do prominentní české divadelní rodiny, ale velkou část svého života prožila v emigraci.

Dcera známého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného, jejímž pradědečkem byl proslulý královéhradecký výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václav František Červený, se narodila 9. září 1925 v Praze. Začínala v divadle. V Osvobozeném divadle byla po druhé světové válce první Káčou v muzikálu Divotvorný hrnec Voskovce a Wericha. „Jiří Voskovec byl režisér, a to výborný, on byl hlavou všeho, zatímco Jan Werich byl to srdce, klaun v tom nejvyšším slova smyslu,“ vzpomínala před časem.

Zahrála si také ve filmu, třeba v komedii Poslední mohykán s Jaroslavem Marvanem, vystupovala v karlínském divadle s Oldřichem Novým i Vlastou Burianem, natáčela gramodesky, koncertovala s orchestrem Karla Vlacha. A také soukromě studovala; v klasickém zpěvu se vzdělávala u profesora Roberta Rosnera, v herectví u Lydie Wegenerové.

Po únoru 1948 ale byla její rodina prohlášena za nepřátelskou komunistickému režimu, její manžel, majitel továrny na výrobu čokolády, utekl ilegálně přes hranice, protože byl takzvaný třídní nepřítel. „Nezbylo mu než utéct. Chtěl, abych odešla s ním, ale já už byla zamilovaná do divadla. Už jsme se nikdy neviděli,“ vzpomínala. Navíc její matka zemřela za nevyjasněných okolností po policejním výslechu.

V roce 1951 poněkud překvapivě odešla na sedm let do angažmá v brněnské opeře k šéfovi Zdeňku Chalabalovi. Z Brna pak v roce 1958 přešla do Berlína, do Berlínské státní opery, kde byla v angažmá až do emigrace v lednu 1962. Červená emigrovala po vybudování berlínské zdi posledním otevřeným přechodem z východního Berlína do tehdejšího západního Německa.

Po odchodu z totalitního Československa Červená v 60. letech zpívala ve významných světových operních domech. V San Francisku byla rekordních 11 sezon. Mimořádné výkony podávala v operách Richarda Wagnera a Leoše Janáčka. Její nejslavnější rolí byla Carmen. Tu zpívala na předních světových scénách více než stopadesátkrát.

Loni 29. září, krátce po svých 97. narozeninách, Červená vystoupila u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU v Lateránské bazilice v Římě v oratoriu Jana Zástěry Svatá Ludmila jako sólistka v partu sv. Ludmily.

V roce 2004 obdržela jako zvláštní cenu kolegia cenu Thálie, v roce 2011 z rukou ministra kultury medaili Artis Bohemiae Amicis a 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. U příležitosti jejích devadesátin jí v roce 2015 tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) udělil titul Dáma české kultury.

Vedle zpěvu se Červená uplatnila i jako herečka. Ve Stavovském divadle vytvořila v režii Roberta Wilsona hlavní roli v Čapkově Věci Makropulos a postavu Dr. Milady Horákové v Březinově Zítra se bude… Diváci ji také znají jako Frau König z filmu režiséra Jana Hřebejka Pupendo.

Pozoruhodný příběh silné ženy zachytila ve svém celovečerním dokumentu Olga Sommerová. Nazvala jej prostě Červená (2017). Zachytila v něm příběh silné ženy, jejíž malé dějiny byly ovlivněny velkými dějinami Evropy 20. století. Snímek následně vyhrál Českého lva. Zaujal i diváky na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.