Článek
Růžičková byla už po několikáté hospitalizovaná ve fakultní nemocnici před Silvestrem kvůli velkým bolestem a selhávání ledvin. Lékaři ji uvedli do umělého spánku, z něhož se ráno už neprobrala.
Herečka s velkým životním optimismem, která se narodila 13. června 1936, je nejvíce známá jako představitelka komediálních rolí. Největší popularitu jí přinesla série tří filmů Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika natočených v letech 1983 až 1991.
Další velké divácké úspěchy jí zajistily filmy Všichni dobří rodáci (1968), Ecce homo Homolka (1969), Hogo fogo Homolka (1970), Homolka a Tobolka (1972) a Trhala fialky dynamitem (1992).
:. TIP |
Herečku Helenu Růžičkovou si budou diváci moci připomenout dnes o 21:00 na televizi Prima, která místo pořadu Nikdo není dokonalý zařadila pořad Slunce, seno, Helena. "Tento pořad byl natočen v loňském roce v Hošticích, kde se po letech sešli tvůrci úspšného seriálu komedií Slunce, seno ...," sdělila Novinkám tisková mluvčí Prima TV Jana Malíková. |
Pražská herečka žila 45 let ve šťastném vztahu se svým manželem Jiřím, který zemřel loni. Hercem byl také jejich jediný syn Jiří, který skonal v roce 1999.
Pomáhala hlavně dětem
Od začátku 60. let pracovala Růžičková jako choreografka v divadle v Mladé Boleslavi a jako jevištní technička v divadle v Příbrami. Zároveň se začala prosazovat jako divadelní a filmová herečka. V roce 1967 vynikla v roli Hejtmanky v Gogolově Revizorovi v Činoherním klubu v Praze, kde jen hostovala. V letech 1971 až 73 byla členkou Divadla Na zábradlí. Poté jí byla znemožňována veřejná činnost a vrhla se na svobodné povolání.
Růžičková, která byla absolventkou baletní školy Heleny Štěpánkové a školy pro zubní laboranty, spoluzaložila v roce 1991 nadaci Slon, která převzala patronát nad dětským domovem Slon v Šarišských Michaĺanech. V roce 1996 se na jako nezávislá na kandidátce KSČM ucházela o post senátora.
O svém boji s rakovinou vydala loni dvoudílnou knihu Deník mezi životem a smrtí, které se prodalo několik desítek tisíc výtisků.
Z jejích starších filmů jsou známé zejména Tři chlapi v chalupě (1963), Dáma na koleji (1966), Konec agenta W 4 C (1967), Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), Pane, vy jste vdova, My tři a pes z Pětipes (1971), Babička (1971), Dívka na koštěti (1971), Tři oříšky pro Popelku (1973), Což takhle dát si špenát (1977), Tajemství v hradu v Karpatech (1981), Fontána pro Zuzanu II (1993) a Hořké léto (1995).
Z televizních rolí ji diváci znají zejména ze seriálů Vlak dětství a naděje (1989) a Přítelkyně z domu smutku (1993).