Zemřela herečka Jana Šulcová

„Právě do hvězdného nebe odešla úžasná žena a naše maminka Jana Šulcová,“ napsala.

Jana Šulcová se narodila 12. února 1947. Před kamerou se objevila například v seriálech Byl jednou jeden dům a My všichni školou povinní, výraznou úlohu dostala i v komedii S tebou mě baví svět, ve které si zahrála i její vlastní pražská vila.

Po roce 1989 se ale potýkala se zdravotními i soukromými problémy a načas o ní nebylo moc slyšet. Před sedmi lety se ale připomněla výkonem ve filmu Kobry a užovky režiséra Jana Prušinovského.

Pražská rodačka absolvovala DAMU a už během studií nastoupila v roce 1969 do souboru MDP, ve stejné době mohli její půvabnou tvář zaznamenat také filmoví a televizní diváci, třeba v jednom z dílů krimiseriálu Hříšní lidé města pražského. Před kamerou i na divadle šla prakticky z role do role. „Pauzu jsem měla, jen když se narodily děti… Točila jsem hodně, ale nikdy ne tak, abych zanedbala děti,“ vzpomínala před několika lety bývalá manželka Oldřicha Víznera, s nímž má dvě dcery.

Koncem 80. let ale přišla soukromá krize, ze které se jejich vztah už nevzpamatoval. Začátek 90. let pak Šulcové přinesl nejen rozvod, ale i konec dlouholetého angažmá.

„To byla moje malá smrt. Přišli lidé, kteří tam neměli co dělat. Ota Ornest přes dvacet let budoval soubor i repertoár a diváci přesně věděli, na co se chodí do ABC, do Komorního, do Komedie. Oni to všechno zničili,“ popsala trpce ještě po letech důvody svého odchodu z divadla.

„Tehdy zaťukal na dveře ďábel, který se jmenuje alkohol,“ svěřila se také herečka, která své potíže s pitím i antidepresivy popsala v pořadu 13. komnata. Později ale trochu litovala své otevřenosti. „Je to už třicet let a já to mám pořád na talíři…,“ shrnula své pocity Šulcová, která si podle svých slov myslela, že otevřeným přiznáním potíží i následné cesty z nich může někomu pomoci.

Odchod z divadla i méně příležitostí před kamerou ji nasměroval k dabingu, její hlas mohli diváci slyšet například v oscarovém filmu Cena za něžnost, jako Catherine Deneuveovou v Indočíně nebo Blanche (v podání Jessici Langeové) v Tramvaji do stanice touha.

Před kamerou se po roce 1989 objevovala jen málo, a to spíš v  televizi. Výraznější příležitost jí poskytl režisér Ondřej Trojan v Občanském průkazu (2010), kde hrála ředitelku školy, velký comeback ale slavila o pět let později díky Prušinovskému.

„Když jsem přijela na natáčení, polili mi vlasy snad půl litrem oleje, vůbec mě nenalíčili a nasvítili mě, abych vypadala co nejhůř,“ vyprávěla o roli, již dostala díky neúspěšnému castingu na seriál Čtvrtá hvězda. Tehdy totiž zaujala Prušinovského, který jí svěřil úlohu na alkoholu závislé matky hlavních hrdinů. Role herečce nakonec vynesla nominaci na Českého lva.