Zemřela Hana Maciuchová

Hana Maciuchová se narodila 29. listopadu 1945 ve Šternberku u Olomouce. Absolvovala gymnázium v Olomouci - Hejčíně a už tam se zabývala ochotnickým divadlem. Byla členkou Studia při Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.

Poté nastoupila na pražskou Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kterou ukončila v roce 1968. K jejím profesorům patřili Radovan Lukavský, Karel Höger či Libuše Havelková. V roce 1994 se stala pedagogem na konzervatoři v Praze.

Od roku 1969 byla členkou pražského Divadla za branou a od roku 1971 hrála v Divadle na Vinohradech. Na jeho jevišti se objevila v představeních Obchodník s deštěm, Zločin a trest, Cyrano z Bergeraku a dalších. Vedle toho si zahrála i Gertrudu v Hamletovi uváděném na Pražském hradě v rámci shakespearovských Letních divadelních slavností. Objevila se i v představení Chvilková slavnost nastudovaném divadlem Radka Brzobohatého.

Její první filmová role byla ve snímku Organ v roce 1964. Za zmínku stojí i její role v životopisné drama Člověk proti zkáze (1989), v němž ztvárnila manželku Karla Čapka Olgu Scheinpflugovou.

„Český román Olgy Scheinpflugové a knihy Karla Čapka - Hovory s T. G. M., povídky, romány, Anglické listy, Italské listy i Výlet do Španěl, dramata, to všechno jsme měli doma v knihovně. Maminka i otec měli Čapka velmi rádi a zprostředkovali mi jeho životopis, jaká to byla tvořivá osobnost, jak tento Evropan oslovoval náš národ i jakým způsobem ho lůza národa uštvala. Olgu Scheinpflugovou jsem obdivovala jako chůvu v Krejčově Romeovi a Julii a stála s ní na jevišti Národního divadla. Podmanila si mě už tenkrát svým úžasným smyslem pro humor a svou moudrostí. Uteklo čtvrt století a začali jsme točit film Člověk proti zkáze. Krásnou hereckou příležitost hrát paní Olgu jsem chápala jako velkou poctu a výzvu zároveň,“ řekla ke své roli před deseti lety Právu.

O mnoho let později zazářila v roli matky jedné z hrdinek ve filmu Samotáři (2000).

Její popularitu vytvářela především televize. Představila se v řadě původních inscenací a také v seriálech Krkonošské pohádky, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Chalupáři, Dynastie Nováků. V letech 2008 a 2009 získala cenu TýTý pro nejlepší herečku.

„Vždycky mě potěší, když vidím, že i dnes se na tento náš večerníček dívají celé rodiny čili několik generací najednou. Náš večerníček pro pamětníky nezestárl, pořád má hereckou energii, a to je naše profesní radost,“ řekla ke Krkonošským pohádkám.

Dále ji diváci zvolili mezi desítku nejoblíbenějších hereček v anketě Hvězda mého srdce, kterou vyhlásila počátkem roku 2008 Česká televize. V letech 1998, 2005 a 2010 získala ocenění (Ne)viditelný herec – 1. místo za nejpopulárnější herecký výkon na vlnách Českého rozhlasu. U příležitosti státního svátku jí byla dne 28. října 2010 udělena Medaile Za zásluhy v oblasti kultury.

V minulých letech účinkovala také v seriálu Ulice. V poslední době se ovšem objevovala před kamerou jen vzácně, menší roli měla ve filmu Tátova volha.

Jejím manželem byl 20 let, až do své smrti v roce 1993, herec Jiří Adamíra. Manželství zůstalo bezdětné.