Článek
„Byla neskutečně pracovitá, zásadová a inspirující. Svůj čas zúročila měrou vrchovatou. Věřila, že prostřednictvím textů a básní je čtenář v autorově blízkosti, na dálku si s ním podává ruku,“ napsal Kemenny.
Narodila se 30. dubna 1933 v Plzni. První báseň napsala už v první třídě základní školy na zamlžené okno. Poprvé verše publikovala v roce 1947. Od té doby přispívala do řady novin a časopisů.
Vystudovala sociálně-zdravotní školu a kurz pro sekretářky při Státním ústavu těsnopisném. V Plzni pracovala v administrativě až do roku 1984, poté přesídlila do Prahy a působila jako směnová provozní.
Svou prvotinu Neklid vydala roku 1966 pod tehdejším jménem Karla Papežová. Po roce 1968 patřila k zakázaným autorům a nesměla publikovat. Do oficiální literatury se mohla vrátit až po roce 1989. Od té doby jí vyšlo více než třicet básnických sbírek a několik próz.
Byla zakládající členkou plzeňské literární skupiny Červen 63. Svými texty přispěla do mnoha sborníků a almanachů. V letech 1995 až 1997 byla předsedkyní Společnosti Národní knihovny České republiky, byla členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Umělecké besedy a Střediska západočeských spisovatelů.
Byla držitelkou Ceny města Plzně (1995), Ceny Jana Zahradníčka (1999) a několikrát Ceny Bohumila Polana. Spolupracovala s Československým, později Českým rozhlasem a s Rádiem Svobodná Evropa.
Loni převzala na ministerstvu kultury cenu Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí.