Zemřel výtvarník Eduard Ovčáček

Tvorba výtvarníka zahrnovala široké spektrum vyjadřovacích prostředků, tvořil grafiky, obrazy, fotografie, ilustrace, koláže i plastiky, byl neustálým experimentátorem s různými formami. Velkou pozornost v jeho tvorbě mělo vždy písmo, zabýval se tzv. lettristickou poezií a v 90. letech i landartovými akcemi a instalacemi.

Eduard Ovčáček se narodil v roce 1933 v Třinci na Frýdecko-Místecku. Počátky, ale i část jeho zralé tvorby jsou spojené s Ostravou, kde žil, a s Bratislavou, kde studoval. Jeho figurální malby z druhé poloviny 50. let se zoomorfními a antropomorfními motivy vykazují velkou míru stylizace. Nezapře se v nich inspirace zahraničními vzory Joana Miróa nebo Paula Kleeho, uvádí databáze Artlist.cz.

V té době už se také začal zajímat o dílo Vladimíra Boudníka, se kterým se kolem roku 1960 osobně seznámil a jehož tvorba ho natolik ovlivnila, že se sám začal věnovat strukturální grafice. Od té doby se abstrakce v jeho díle ustálila jako hlavní vyjadřovací prostředek. Na rozdíl od svého výtvarného vzoru začal do grafik zapojovat piktogramy, písmena nebo číslice. Člověk, který v jeho raných malbách figuroval, náhle zmizel. Na jeho místo nastoupily grafémy, které pro něj představovaly symbol lidské komunikace.

Se zaujetím dobovými tendencemi, zvláště pak existencionalismem, vytvářel během 60. let obrazy v duchu informelu. Na svých obrazech třeba do povrchového laku zaléval textilie a jiné předměty. Ovčáček se v Česku jako jeden z prvních začal zabývat takzvaným lettrismem. Tento směr vznikl v 60. letech, kdy umělci začali uplatňovat písmo v jiném významu, než jak se běžně používá.

V Ovčáčkově tvorbě z 60. let zaujímají zvláštní místo jeho vypalované reliéfy. V 70. a 80. letech se do jeho tvorby vrátila lidská postava - ve formě, pro kterou se vžil název česká groteska. Groteskní, šklebící se, někdy až komicky působící postavy nebo spíše jejich karikatury jsou plné sarkasmu a nadsázky. Ovčáček v nich už poněkolikáté dokázal, že v umění ho zajímá hlavně hledání nových cest, které ještě neprozkoumal.

Po okupaci Československa v roce 1968 nemohl vystavovat a i jako pozdější signatář Charty 77 se účastnil jen neoficiálních výstav, které se v té době konaly pouze v dostatečné vzdálenosti od Prahy, obvykle v místním kulturním středisku, divadle, muzeu nebo menší galerii v městech Orlová, Sokolov, Blansko, Hodonín, Frýdek-Místek, Český Těšín nebo Brno.

Na počátku 90. let, kdy se začala obnovovat sdružení výtvarníků, se objevoval na výstavách Spolku výtvarných umělců Mánes, sdružení grafiků Hollar, Umělecké besedy a dalších. Ovčáček byl součástí ostravské výtvarné scény, řadu svých děl věnoval Galerii výtvarného umění v Ostravě.