Článek
Josef Škvorecký se narodil 27. září 1924 v Náchodě. Chodil na místní gymnázium a po jeho absolvování byl totálně nasazen. Po druhé světové válce vystudoval filosofickou fakultu. Poté pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a literárních časopisech.
Archivní foto Josefa Škvoreckého
Josef Škvorecký patřil k předním českým spisovatelům, kteří začali publikovat na konci padesátých let. Proslavil ho román Zbabělci o konci druhé světové války v Náchodě, v němž se vzdal obvyklého heroizujícího pohledu na osvobození a ukazoval, jak opatrní byli mnohdy čeští občané i na konci protektorátu. V něm poprvé vystupovala postava Dannyho Smiřického, která je do jisté míry autobiografická.
Na knihu navázal několika dalšími díly, v nichž se často projevovala jeho láska k jazzu, patrná už ve Zbabělcích. Jednou z nich byla novela Bassaxofon.
Josef Škvorecký na snímku z roku 2004
Často se také trefoval do maloměšťáků, kteří přisluhovali každému režimu, což se ukázalo v Konci nylonového věku a zejména v díle Ze života lepší společnosti. Patřil také k velkým propagátorům detektivek, jak o tom svědčí povídková knížka Smutek poručíka Borůvky, román Lvíče a také Nápady čtenáře detektivek.
Po takzvaném příchodu spřátelených armád v roce 1968 se rozhodl i se svou ženou Zdenou Salivarovou pro život v emigraci. Odešli do Kanady. V té době se plánovalo vydání románu Tankový prapor.
Josef Škvorecký s manželkou Zdenou Salivarovou
V roce 1971 založil v Torontu nakladatelství '68 Publishers. Tam vycházela nejen jeho vlastní díla, v nichž též reflektoval kolaborantství a boj proti církvi (Mirákl) i odchod do ciziny (Příběh inženýra lidských duší).
Vydával ale též díla jiných exilových nebo zakázaných českých autorů a výrazně napomohl udržet kulturní kontinuitu v Československu za období normalizace.
Ukázka z filmu Tankový prapor
Několik Škvoreckého děl bylo zfilmováno. Tankový prapor až po pádu komunistického režimu. Ještě v roce 1968 byl na plátno převeden Farářův konec a Flirt se slečnou Stříbrnou, který vyšel ze Lvíčete reflektujícího dobu šedesátých let.
Televize převedla na obrazovku několik jeho detektivních příběhů, mimo jiné Hříchy pro pátera Knoxe. Televize připravila i jeho Prima sezónu.
V roce 1990 Škvorecký (spolu s manželkou) obdržel Řád Bílého lva III. třídy, v roce 1999 státní cenu za literaturu a v roce 2004 se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta, pro kterou si z Kanady dokonce osobně přiletěl.
| Citáty Josefa Škvoreckého |
|---|
| Nic se přece nemůže stát, kromě toho, co se stane mně samému. Všechno ostatní se snese. |
| Pouhou svou existencí uváděla v pochybnost poučku o všeobecném vývoji. |
| Největší cynikové bývají v podstatě nejcitlivějšími lidmi. |
| Politika jako taková skýtá neustále náměty pro absurdní dramata. |
| Ženským imponuje muž, to jest Muž, pokud možno MUŽ - ale někdo, kdo k nim přilne, visí na nich, miluje je k zešílení, a dokonce je potřebuje k životu, ten je otráví. |
| Dneska se v Kanadě říká, že obdiv k ženské kráse je nespravedlivý vůči ženám, které krásné nejsou. To je pravda, ale život není nikdy spravedlivý. |
| Krásné ženy člověk nikdy nepozná dobře, i kdyby je studoval celý život. Jsou tak či onak nebezpečné. |
| Politika je oblastí mnoha zcela neuvěřitelných lidských pomýlení. |
Dílo Josefa Škvoreckého:
Próza:
- Zbabělci (1958) – ve svém knižním debutu popisuje zbabělost, vypočítavost a pokrytectví lidí v době od 2. světové války do 50. let. Poprvé se zde objevuje postava Dannyho Smiřického, který jako autorovo alter ego prochází i dalšími Škvoreckého díly
- Tankový prapor (1971) – o absurditách, jimiž Smiřický prochází v socialistické armádě. V devadesátých letech byl úspěšně zfilmován.
- Mirákl (1972) - "politická detektivka", v níž se Škvorecký vrací k událostem 50. a 60. let, například k vraždě faráře z Čihoště
- Prima sezóna (1975) – další osudy Dannyho Smiřického, tentokrát z válečné doby a v souboru pěti novel
- Příběh inženýra lidských duší (1977) – závěr pomyslné pentalogie, v němž Smiřický coby univerzitní profesor rozebírá pocity emigranta v cizině
- Scherzo capriccioso (1984) - životopisný román o Antonínu Dvořákovi
- Ze života české společnosti (1985)
Detektivní próza
- Smutek poručíka Borůvky (1966), Lvíče (1969), Hříchy pro pátera Knoxe (1973), Konec poručíka Borůvky (1975), Návrat poručíka Borůvky (1981)
Poezie:
- Nezoufej! (1979)
- Dívka z Chicaga (1980)
- Blues libeňského plynojemu (1992)
Eseje:
- Nápady čtenáře detektivek (1965)
- O nich - o nás (1968)
- Samožerbuch (1977)
- Franz Kafka, jazz a jiné marginálie (1988)