Článek
Poprvé v roce 1976 za výkon ve válečném dramatu Stará pušku a v roce 1990 za snímek Život a nic víc. Philippe Noireta, který se narodil 1. října 1930 v Lille, dobře znají i čeští diváci, protože se objevil v řadě úspěšných francouzských filmů.
Začínal ale v divadle, prosadil se jako člen souboru Theatre National Populaire. První filmový úspěch zaznamenal v komedii Louise Malla Zazie v metru z roku 1960. Nová vlna představovala odklon od hezounů a Noiret se ukázal jako dobrý představitel obyčejných, trochu nabručených Francouzů.
Noriet byl často obsazován do detektivek, objevil se v populárním snímku Prohnilí i v jeho pokračováních Prohnilí proti prohnilým a Super prohnilí. Hrál však i v kriminálních dramatech Bertranda Taverniera Hodinář od svatého Pavla a Soudce a vrah. Objevil se však i v dalších Tavernierových psychologicky laděných snímcích, kde mohl ukázat hloubku svého talentu a schopnost proniknout do nitra postavy.
Více diváků jej však zná z komedií, mnohdy i lyricky laděných, jako je Stará panna, Něžné kuře nebo Ukradli torzo Jupitera, v nichž se občas objevoval po boku Annie Girardotové.
Drsnější humor nabídli Moji přátelé o vtípcích na úkor starých kamarádů a zejména Velká žranice. Hrál však také ve filmu Příliš hlučná samota na motivy Hrabala.
| Philippe Noiret, laskavý bručoun francouzského filmu |
| Jak si lidé představují typického postaršího Francouze na odpočinku? Sedí na náměstí před kavárničkou, popíjí víno, pokuřuje doutník a čeká, až na něj přijde řada v petanque. Philipe Noiret ztělesňoval svou vizáží přímo prototyp obyčejného Francouze. Nebýt ovšem více než 120 filmových rolí, které z něj udělaly hereckou legendu s tváří na první pohled rozpoznatelnou. Umělec, z něhož vyzařoval nadhled a moudrost, ale i jemná ironie a humor, dnes zemřel ve věku 76 let. |
| "Herci nehrají proto, aby byli dekorováni. Jsou to provazochodci. A každý metál, který dostanou je vychýlí z rovnováhy," tvrdil držitel dvou Césarů, francouzské obdoby Oscarů. Hercem se prý stal z lenosti, protože to bylo jediné povolání, na které nepotřeboval žádný certifikát. Maturitu neudělal ani na tři pokusy. Jediné, co ho ve škole bavilo, byla divadelní představení, v nichž účinkoval. |
| Noiret se prosadil v 60. letech ve filmu i přesto, že svou fyziognomií ani vzdáleně nepřipomínal tehdejší rtuťovité hrdiny typu Funese, nebo atlety jako byli Delon či Belmondo. Jeho tlumený herecký projev se hodil jak do komedií, tak do dramat a na rozmanitost svých postav si nikdy nemohl stěžovat. "Otevírám každý scénář s obrovskou zvědavostí, zda to bude něco nového, něco, na co budu mít chuť," pravil v rozhovoru v roce 1994. |
| Tehdy ho zaujal scénář filmu Příliš hlučná samota podle předlohy Bohumila Hrabala. Noiret neváhal a léto 1994 strávil natáčením v České republice. Seznámil se osobně s Hrabalem a spřátelil se zde mimo jiné třeba s hereckým kolegou Vlastimilem Brodským. Po dávných návštěvách Československa v letech 1955 a 1966 byl před 12 lety i hostem karlovarského festivalu. Příští rok v březnu pak Noiret dorazil i na slavnostní premiéru snímku. |
| Philippe Noiret se narodil 1. října 1930 v Lille v rodině obchodníka s konfekcí. Po neúspěšné školní anabázi zjistil, že nejjednodušší bude živit se herectvím. Od roku 1950 navštěvoval herecké kurzy a začal účinkovat v divadle. S Gérardem Philipem poté brzy exceloval na prknech v Théatre National Populaire. Osm let zde strávených Noiret považoval za tu pravou školu. |
| K filmu šel údajně zpočátku jen kvůli penězům, v roce 1966 už se ale věnoval plně jen celuloidu. Noiret se proslavil svými komediálními rolemi ve snímcích Zazie v metru, Moji přátelé či Velká žranice. Prvního Césara ovšem získal za ztvárnění zoufalého lékaře, jemuž nacisté vyvraždili rodinu, v komorním dramatu Stará puška (1975). |
| Vysoký, trochu přihrbený a vždy elegantně oblečený Francouz byl partnerem Romy Schneiderové, Catherine Deneuveové a především Annie Girardotové. V českých kinech milovníka doutníků a kvalitní obuvi možná nejvíce proslavila role úplatného policisty Reného Boisronda v trilogii Prohnilí, Prohnilí proti prohnilým a v nedávno uvedených Super prohnilých (2004). |
| Noiret se šťastně oženil ve 32 letech s kolegyní z divadla Monique Chaumetteovou, s kterou má dceru Frédérique. Přes svůj bonvivánský vzhled nepil ze zdravotních důvodů už čtvrtstoletí alkohol a dlouhá léta si užíval klidu na jihofrancouzském venkově v Aude, v podhůří Pyrenejí. Choval zde především koně a psy. Ale jak sám prohlašoval, s nějakou hektickou činností to kromě filmování nepřeháněl: "Když nepracuji, nedělám vůbec nic." |
| Zdroj: ČTK |