Zemřel režisér Jiří Sequens

„Uzavřel se velký lidský i tvůrčí osud,“ řekl Právu režisér Zdeněk Zelenka, jeho žák a kolega, který ho v poslední době několikrát navštívil v nemocnici a informaci o jeho úmrtí potvrdil.

„Byl to můj ročníkový pedagog v letech 1976 až 1981, a mohu říci, že ze základů režie, jak je mně a mým spolužákům předal, těžíme dodnes. Bývá nazýván kontroverzním člověkem, ale řemeslník to byl par excelence, “ řekl Zelenka.

„Na jeho lidském a profesionálním osudu lze číst vývoj kinematografie a společnosti od padesátých let do druhé poloviny devadesátých, kdy přestal točit. Prošel různými etapami společnosti, a zastával v ní i vysoké pozice. Ale z jeho tvorby zůstanou především věci nadčasové jako film Atentát a seriál Hříšní lidé města pražského. Obliba seriálu Třicet případů majora Zemana pak svědčí o tom, že ideologii dnes lidé berou spíš jako dobový folklór a baví je profesionalita, s níž vzniklo několik výtečných, ryze kriminálních dílů,“ dodal.

Sequens začínal jako herec Zemského divadla v Brně, Československého rozhlasu a Divadla E. F. Buriana v Praze. Po válce absolvoval brněnskou konzervatoř, studoval na Vysoké škole filmové v Moskvě a byl i na stipendijním pobytu na vysoké filmové škole v Paříži. Po krátkém působení u divadla zakotvil na čtyřicet let až do roku 1990 na Barrandově a od roku od roku 1971 působil i jako pedagog Filmové a televizní fakulty v Praze.

Jako filmový režisér debutoval v roce 1953 snímkem Olověný chléb, kde se poprvé před kamerou objevila v dětské roli Jana Brejchová a také Ladislav Mrkvička. Nejuznávanejším Sequensovým filmem pak byl Atentát roku 1964, který je hranou rekonstrukcí příprav i průběhu atentátu na Heydricha.

Herec Rudolf Jelínek, režisér Jiří Sequens a herečka Jaroslava Obermaierová. Foto: Korzo

Na počátku sedmdesátých let natočil podle knihy Václava Řezáče Bitva film Kronika žhavého léta, odehrávající se v severočeském pohraničí v létě 1947, dalšími filmovými tituly byl historický muzikál Dva na koni, jeden na oslu a Hořký podzim s vůní manga.

Mnohem lépe než za filmovou kamerou se mu ale v té době již dařilo v televizní tvorbě. Seriál detektivek Hříšní lidé města pražského z roku 1968 podle povídek Jiřího Marka uvedl na obrazovku dodnes populárního radu Vacátka v nezapomenutelném podání Jaroslava Marvana a jeho podřízené pány Brůžka, Boušeho a Mrázka (Josef Bláha, Josef Vinklář a František Filipovský) a s nimi atmosféru předválečné „galérky“ i pražské „čtyřky“.

Podle televizní série vznikly v letech 1970–1972 filmy Partie krásného dragouna, Pěnička a paraplíčko, Smrt černého krále a Vražda v hotelu Excelsior a vzápětí začal Sequens točit Třicet případů majora Zemana s Vladimírem Brabcem v titulní roli.

Seriál, podle kterého vznikl zároveň celovečerní hraný film Rukojmí v Bella Vista, mu vynesl ocenění tehdejších oficiálních míst v podobě titulu národní umělec, ale po listopadu 1989 také vzhledem k ideovému zaměření zejména některých dílů seriálu mnoho odsuzujících reakcí včetně trestního oznámení od Konfederace politických vězňů. To však bylo odloženo s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Seriál byl nicméně i v polistopadové době několikrát v televizi s úspěchem reprízován.

Zeman byl podle dokumentu, který o Sequensovi předloni natočil režisér Jaroslav Spěváček, důvodem režisérova uzavření před novináři, kteří ho oslovovali pouze se záměrem zjistit, jak to bylo s politickým zákulisím seriálu. Diskuse vzbudil i záměr natočit celovečerní film Major Zeman se vrací podle scénáře Miroslava Vaice.

Režisérem měl být i Marcel Bystroň a z děje mělo vyplynout, že major Zeman pracoval ve skutečnosti pro CIA. Sequens s pokračováním nesouhlasil, a i když producenti namítli, že autorská práva mají autoři povídek, podle nichž scénáře k Zemanovi vznikaly, film se zatím netočí. Poslední prací Jiřího Sequense byl televizní seriál Hříšní lidé města brněnského, který natočil v roce 1998.

"Ještě včera jsme byli za tátou v nemocnici, měl velmi nateklou ruku, ale nevypadalo to, že se blíží jeho poslední hodiny," řekl agentuře Korzo režisérův syn Jiří Sequens mladší. "Škoda, že se táta nenarodil v jiné době nebo v jiné zemi. Neměl by ty problémy, kterým musel čelit v posledních letech. Třeba na něj budou v nebi hodnější," dodal Sequens mladší.