Článek
Frýba nastoupil do tehdejší Československé televize v roce 1968 jako tvůrce elektrických efektů, v roce 1972 se po vítězství v konkurzu stal hlasatelem.
"Byl jsem tehdy první muž ve funkci programového hlasatele a na svém kontě mám ještě jedno prvenství: byl jsem ten, kdo zahajoval pravidelné barevné vysílání na Kavčích horách. Naopak jsem byl poslední, kdo se loučil s hlasatelnou v Měšťanské besedě, odkud se vysílalo do té doby," zavzpomínal Frýba před dvěma lety při odchodu do důchodu.
V roce 1988 se Frýba stal vedoucím týmu hlasatelů, o dva roky později změnil profesi a začal pracovat jako režisér dne.
Frýbovský kult
Kořeny frýbovské legendy sahají právě do šedivých normalizačních 80. let. Její vyznavači vzpomínají, jak pro ně v tehdejším socialistickém Československu při dospívání obvykle právě Frýbou ohlašované zprávy v 8:50 znamenaly jednu z mála nezpochybnitelných jistot.
Frýbovský hudební projekt nazvaný FBH za dlouhá léta své existence vytvořil coververze mnoha skladeb s texty o boji kladného hrdiny Frýby proti "zloduchovi" nazvanému jménem dalšího bývalého hlasatele, Alexandra Hemaly.
Nápadu se počátkem 90. let chytila tehdy velmi populární skinheadská skupina Orlík, která jednu ze svých desek nazvala Miloš Frýba for President a podle skalních členů dejvického "frýbovského" klanu, jež se od holohlavých muzikantů distancují, sklízela nezaslouženě jejich slávu.