Článek
„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že náš otec Mario Vargas Llosa dnes pokojně zesnul v Limě, obklopen rodinou,“ stojí v oznámení, pod které se podepsaly spisovatelovy děti Álvaro, Gonzalo a Morgana a které zveřejnily na účtu Álvara Vargase Llosy na síti X.
„Jeho odchod zarmoutí jeho příbuzné, přátele a jeho čtenáře po celém světě, ale my doufáme, že tak jako my naleznou útěchu ve skutečnosti, že se těšil z dlouhého, dobrodružného a plodného života a zanechává za sebou dílo, které ho přežije,“ dodali potomci romanopisce, esejisty a známého glosátora politiky.
Věhlas si získal románem Město a psi z roku 1963, který v češtině vyšel o tři roky později. Autor se v knize vypsal ze zážitků otřesných poměrů na vojenské škole v Limě. Titul se dostal do tisku i přes dobovou cenzuru, ve společnosti budil kontroverze. Zejména v armádních kruzích zůstal zapovězen, velitelé dokonce v mnoha případech nařizovali výtisky veřejně spálit.
Dalšími známými díly Llosy přeloženými do češtiny jsou Zelený dům, Tetička Julie a zneuznaný génius, Smrt v Andách nebo Válka na konci světa.
„Během své více než 50leté kariéry Vargas Llosa zmapoval moc a korupci v řadě románů. Vargas Llosa, který žil životem stejně pestrým jako jeho fikce, také zahájil neúspěšnou kandidaturu na peruánského prezidenta, živil dlouhotrvající spor s Gabrielem Garcíou Márquezem a v roce 2010 triumfoval jako nositel Nobelovy ceny za literaturu,“ píše The Guardian.
Připomněl tak i nobelistovy politické ambice, kdy v roce 1990 usiloval o post prezidenta Peru, ale nakonec jej překvapivě porazil Alberto Fujimori. Ten v devadesátých letech vládl tvrdou rukou, jeho prezidentství je spojeno s korupcí a brutalitou. Později byl odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv. Zemřel minulý rok.
Vzpomíná se rovněž na incident Vargase Llosy z roku 1976 z Mexico City s kolumbijským spisovatelem, rovněž nobelistou, Márquezem, který byl společně s Juliem Cortázarem či Carlosem Fuentesem řazen mezi představitele světového latiskoamerického boomu. Autor Sto roků samoty tehdy před kinem vyšel vstříc svému příteli, ale Vargas Llosa jej uvítal pěstí a srazil k zemi. Důvodem měla být žárlivost na ženu, ale i umělecká. Nevraživost trvala po 30 let, dokud se umělci v roce 2007 neusmířili. O tři roky později získal i Llosa Nobelovu cenu.
„Jeho odchod zarmoutí jeho příbuzné, přátele a jeho čtenáře po celém světě, ale my doufáme, že tak jako my naleznou útěchu ve skutečnosti, že se těšil z dlouhého, dobrodružného a plodného života a zanechává za sebou dílo, které ho přežije,“ dodali potomci romanopisce a esejisty.
