Článek
Zlatušková uvedla, že Vodňanský zemřel „po dvou dnech hospitalizace s covidem”. Agentuře pak úmrtí na covid potvrdil i Vodňanského syn Tomáš.
Jan Vodňanský, který se narodil v Praze roku 1941, patřil k nejvzdělanějším českým umělcům. Absolvoval ČVUT i Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Krátce pracoval jako projektant, ale už v roce 1963 publikoval první texty časopisecky. Seznámil se s hudebníkem Petrem Skoumalem, který se stal jeho dlouholetým kolegou, a napsali spolu autorská představení jako S úsměvem idiota, S úsměvem Donkichota a Hurá na Bastilu, která uvedli v Činoherním klubu a v divadle Ateliér.
Vodňanský psal i básničky pro děti a texty k filmovým písním – především Přijela k nám pouť (1973) nebo Jen ho nechte, ať se bojí (1978).
Po podpisu Charty 77 byl komunistickému režimu nepohodlný. Jeho možnosti se zúžily. Věnoval se jen tvorbě pro děti – vystupoval např. s Přemyslem Rutem a Světlanou Nálepkovou. Přesto se však v polovině 80. let podařilo jeho písničku Jak mi dupou králíci „propašovat“ do silvestrovského vydání večerníčku Bob a Bobek – králíci z klobouku.
Po revoluci znovu vystupoval s Petrem Skoumalem a vydával CD. Pokračoval i v tvorbě pro děti.
Miloval slovní hříčky, často spojoval technický a filozofický pohled a směřoval k absurdním pointám. Také po roce 1989 občas projevoval své politické postoje (např. prohlášení S komunisty se nemluví).