Článek
Suk zemřel v nemocnici po dlouhé těžké nemoci. V posledních letech již nevystupoval, veřejnou koncertní dráhu ukončil v roce 2002. O úmrtí informoval dramaturg Pražského jara Antonín Matzner. Suk spolupracoval s řadou předních hudebních osobností a vystupoval po celém světě. Působil i jako pedagog.
Josef Suk se narodil 8. srpna 1929 v Praze jako vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka.
Od roku 1945 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři, poté absolvoval čtyři semestry na AMU, byl však vyloučen z politických důvodů. Po vojně se postupně vypracoval na koncertního mistra Činoherního orchestru Národního divadla. V 50. letech začal koncertovat po světě a získávat věhlas. Od roku 1961 působil jako sólista České filharmonie, s níž absolvoval mnoho koncertních turné.
Věnoval se také komorní hře, již v roce 1951 založil Sukovo trio, které pojmenoval nikoliv po sobě, nýbrž po svém dědečkovi. V 70. letech pak založil Sukův komorní orchestr.
Houslový virtuos Josef Suk
Pro Sukovu hru byl charakteristický plný a sytý tón, dokonalá intonace a svébytný interpretační styl. Jeho pojetí Bacha, Mozarta, Beethovena, ale zejména Dvořáka jsou považovány za vzor a příklad.
Suk obdržel za své působení řadu ocenění, například Grand Prix du disque v Paříži za interpretaci Debussyho a Janáčkových sonát.
V roce 2002 byl oceněn nejvyšším francouzským státním vyznamenáním, Řádem čestné legie.