Článek
Rotrekl patřil k nejvýraznějším osobnostem katolického proudu v české poezii druhé poloviny 20. století. Strávil 13 let v komunistickém vězení a čtyřicet let nemohl veřejně publikovat. Prezident Václav Havel v roce 1995 ocenil Rotreklovu činnost Řádem T. G. Masaryka.
Rotrekl se v Brně v roce 1920 i narodil a jeho první sbírkou bylo ve 20 letech Kyvadlo duše. Po druhé světové válce začal studovat historii, dějiny umění a sanskrt na brněnské filozofické fakultě. Jeho osud však zásadně změnil komunistický puč. Po únoru 1948 jej jako demokraticky smýšlejícího člena Svazu vysokoškolského studentstva vyloučili ze studií. Brzy na to ho uvěznili.
V roce 1949 si básník po vykonstruovaném procesu vyslechl nejpřísnější ortel, jímž byl trest smrti, posléze zmírněný na doživotí. Ve vězení nakonec strávil 13 let a po propuštění pracoval jako dělník. V době politického uvolnění na konci 60. let Rotrekl dokončil vysokoškolská studia a pracoval jako redaktor časopisu Obroda. V 70. a 80. letech byl znovu vytlačen z veřejného života.
Před nástupem komunismu stihl vydat tři básnické sbírky. Ačkoliv nikdy nepřestal psát, trvalo více než 40 let, než mu v Česku oficiálně vyšla tiskem další kniha. Za komunismu publikoval Rotrekl jen v samizdatu a v zahraničí.
Podle odborné literatury jeho spirituálně zaměřená poezie dospívá od metafyzických tužeb k projasnění, rostoucímu z víry vykoupené krutou zkušeností. Je také držitelem Ceny Jana Zahradníčka, Jaroslava Seiferta či Karla Havlíčka Borovského.