Článek
"O dobovou hudbu jsem se nesnažil," uvedl autor, " i když někteří lidi z mého okolí mi říkali, že očekávali folklórní motivy, jenomže je to nadčasový příběh, ve kterém doba nakonec nehraje takovou roli. Napsal jsem pro film jen jednu písničku, která je dobová, je v angličtině a rámuje příběh. Zazní v úvodu a celá pak na konci filmu."
Ve svém pohledu se shodl s přístupem režiséra: "Pojetí souvisí s představou Ondřeje Trojana, se kterým jsme hodně spolupracovali, naštěstí se naše představy nerozcházely. Hudba měla být osobní, nemá ilustrovat, co se odehrává na plátně, ale zachytit, co se děje postavám v hlavě. To byl jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se z filmu stal kýč. Baví mě dělat hudbu proti srsti, ale ta se tady nedala použít, do jisté míry jde o romantický osobní příběh, i když idyla má ve vztahu, který se vyvíjí pod tlakem, jen krátké trvání."
Ostrouchov také hudbou zbytečně neplýtval: "Želary trvají 2 hodiny dvacet minut, hudby v nich přitom je jen 40 minut. Když jsem viděl film sestříhaný, držel pohromadě i bez hudby, nebyly tam scény, kde bych se nudil jen proto, že v nich nezní hudba, byť s ní třeba režisér počítal. Tím nechci říkat, že jsem ve filmu zbytečný, ale film by obstál i bez hudby. Bylo by to však v současnosti příliš nezvyklé a nehodilo by se to k širokoúhlé barevné kameře."
Hudbu nahrál komorní orchestr pod taktovkou Maria Klemense, vydá ji na CD Sony Music Bonton.
