Ze zrekonstruované Jezuitské koleje má být české Centre Pompidou

V čele instituce stojí ambiciózní tým s kurátorem Ondřejem Chrobákem a ředitelem Janem Třeštíkem. Oba by chtěli z Jezuitské koleje vytvořit jakési české Centre Pompidou, které by napomohlo i větší propagaci Kutné Hory.

Zatím si vedou dobře, GASK si získal zájem veřejnosti už před otevřením. Pro jeho sbírky byla loni v prosinci u Sotheby's v Londýně vydražena vzácná pozdně gotická iluminace zachycující těžbu a zpracování stříbra v Kutné Hoře. Malba na pergamenu značných rozměrů, připomínající obrazy Pietera Bruegela, stála 17 miliónů korun, ale Třeštík investici šikovně zúročil: současná prezentace iluminace v prostorách galerie je atraktivní a dílo se téměř okamžitě stalo ikonou galerie.

Téměř nekonečné sály a chodby barokního objektu dovolují, aby se současně konalo několik výstav, které mají mít sezónní charakter.

V přízemí GASK představuje na několik let vlastní sbírky. Expozice je udělaná tak, aby zmapovala na vybraných ukázkách sběratelskou aktivitu bývalé Středočeské galerie, založené oficiálně v roce 1964. Její kolekce dnes čítá na sedm tisíc uměleckých děl a diváci v ní najdou početnou řadu vynikajících obrazů i plastik české umělecké avantgardy, od kubistů až po surrealisty.

Další dvě výstavy připravili pražští odborníci a kurátoři. Nejzajímavější je výstava Emil Filla: archív umělce, která představuje málo známou kapitolu ze života zakladatele a propagátora českého kubismu. Filla si po léta na velké kartóny lepil fotografie a reprodukce uměleckých děl z nejrůznějších období, od pravěku až po Picassovu tvorbu. Celý tento vizuální archív používal jako inspiraci k malování i jako podklady ke svým teoretickým statím.

Jde o unikátní pohled do zázemí Fillovy estetiky. Kompletní archív uspořádali Vojtěch Lahoda a Jiří Thýn a instalaci stovek kartónů s velkou citlivostí připravil výtvarník Zbyněk Baladrán. Kromě autorových „výstřižků“ tu jsou i originální Sudkovy fotografie dokumentující výstavy Emila Filly a reprodukce Picassových obrazů, které si malíř kupoval přímo v Paříži v Kahnweilerově galerii a podle nichž maloval vlastní obrazy.

Druhou výstavou je sbírka konceptuálního umění Erste Bank nazvaná Kontakt, která ukazuje díla umělců střední a východní Evropy od 60. let do současnosti. Podle kurátorů – manželů Ševčíkových – jde o reflexi politické a ekonomické transformace v Evropě a o hodnotu umění na pozadí kulturního, sociálního a ekonomického vývoje v postsocialistických zemích.

Sbírka již byla představena v MuMoK ve Vídni a nejpůsobivější prostorovou instalací je zastoupen Karel Malich, jehož Zavěšený koridor z let 1967–1969 jako by byl přímo stvořen pro Jezuitskou kolej.

Pokud si udrží zajímavý a různorodý program, jaký nabízí ve své první výstavní sezóně, bude nová instituce pro Kutnou Horu atrakcí, která by sem mohla přitáhnout kulturní turisty nejen ze Středočeského kraje.