Článek
Prvním signálem byla v dubnu roku 2019 deska Zlom následovaná česko-slovenským turné. Teď je na světě druhý albový počin, z něhož zní čeština, slovenština i francouzština oděné do folku, latiny, popu i folklorních názvuků. Na otázky odpověděl zpěvák, hudebník a skladatel Zdeněk Vřešťál.
Proti předchozí desce Zlom působí Cela melancholičtěji, baladičtěji, šansonověji. Je to záměr, náhoda, či zdání?
Naše první deska Zlom byla jistě svým způsobem zlomová. Obnovili jsme značku Nerez se zpěvačkou Luckou Šoralovou, která je stejně, jako kdysi Zuzana Navarová, výrazným interpretem, ale také autorem. Svým způsobem se obnovil autorsko-aranžérský trojúhelník původních Nerez, kdy dva autoři předkládají svá dílka tomu třetímu, Vítkovi Sázavskému. A tento pán je nekompromisní, protože nepustí nic, co by se mu nelíbilo.
Kdysi dávno jsme mohli s Nerezem natočit nikoli tři desky, ale písniček jsme měli mnohem víc. Jenže většina z nich letěla do koše. Teď jsme se pokusili naši starou loď opravit a vyrazit s ní zase na otevřené moře.
Na albu Zlom se objevily i dvě dosud nevydané písně z éry se Zuzanou, což byl takový spojovací můstek mezi minulostí a dneškem. Naše nová deska je složená z novinek obou hlavních autorů a s nezanedbatelným přínosem slovenské textařky Silvie Kaščákové. Písničky jsme napsali především v roce 2020, tedy v době, kdy se nikdo z nás zrovna moc nechechtal.
Inspirací pro název alba je výhradně úvodní písnička, anebo mu lze rozumět i v dalších souvislostech?
Úvodní píseň je o vztazích zamčených v celách. Ale souvislosti s dobou, v níž ještě stále nuceně žijeme, tady samozřejmě jsou. Lidi se navzájem během toho šíleného roku dost odcizili. Odnaučili jsme se potkávat, radovat ze společně prožívaných životů, naučili jsme se bát každého nesmyslu, který bůhvíkdo napíše na Facebook.
Dříve jsme si mnohé vyříkali třeba v hospodě, ale teď fotříci sedí doma u petky s pivem a nadávají na všechno. Je jedno, jestli to je hospoda nebo divadlo. Chybí nám setkávání.
Zmiňujete se o tom, že album Cela se obloukem vrací k debutu Nerezu Masopust. V čem konkrétně?
Myslím si, že jsme dali dohromady natolik silný písňový materiál, že tenhle domeček má velmi dobré a pevné základy. Zpíváme nejen my tři, ale také kontrabasista Greg Brun a flétnista Robert Fischmann. Mnohem více využíváme nástrojových možností všech našich spoluhráčů.
David Lomič je akordeonista, ale zároveň hraje na saxofony, altku, tenora i na barytonsaxofon. Greg přispěl částí textu ve francouzštině a Robert hraje kromě fléten i na bicí a klavír. Oblouk zpátky k Masopustu je definován především barevností aranží, bohatostí sborů a instrumentálních partů nebo pestrostí hudebních stylů použitých na albu.
Vznikly jednotlivé písně bezprostředně pro nové album?
Píšeme průběžně, takže některé už byly v nabídce hned po vydání Zlomu. Většina je ale z roku 2020.
Obnovený Nerez s Lucií Šoralovou na turné
Jak prakticky funguje příprava alba v kapele se dvěma silnými autory a jedním nekompromisním producentem?
Jsou to krásné hádky. Když jsme se před lety v dobrém rozcházeli se Zuzanou, bylo to právě z toho důvodu, že už jsme se nehádali nad písničkami. Všechno to skvěle fungovalo a vydělávalo, sály byly vyprodané, ale radost ze společné tvorby skončila. Teď se zase společně hádáme a potom radujeme.
Už to samozřejmě není tak černobílé jako v dobách starého Nerezu, kdy veto jednoho z nás znamenalo konec písničky. Dnes bojujeme, přepisujeme a společně tvoříme. A to je někdy velmi bolestný proces…
Na desku přispěla několika texty slovenská básnířka Silvia Kaščáková. Jak její spolupráce s Nerezem nastala?
Silvia je kamarádka Lucie. Potkali jsme se vlastně jen jednou po koncertě v Prešově. Když se začalo mluvit o druhé desce, přinesla Lucia několik písniček s texty od Silvie a některé byly překvapivě v češtině. Když pracujete s jazykem jako textař, poznáte, že její české texty jsou dobré. Je však znát, že je nepsal rodilý mluvčí, například podle jiného slovosledu.
Ale to byly jen drobné úpravy. Já si naopak vychutnal spolupráci na dálku právě se Silvií. Dopsal jsem k jejímu ženskému textu ve slovenštině mužské odpovědi v češtině a vznikla finální píseň Naverímboha. Tohle záhadné slovenské slovo znamená česky nazdařbůh.
Vraťme se ještě k minulému albu a následnému turné. Jak novou formaci Nerez & Lucia přijali fanoušci?
Ohlasy byly víc než příznivé. My už bereme cédéčko jen jako takovou památku na živý koncert. Lidé si odnesou podepsaný hudební nosič, a když se jim naše produkce líbí, rádi se příště vrátí. Ale přesto se prodal velmi slušný počet desek.
A myslím si, že naši fanoušci Lucku přijali, několikrát jsme zažili dokonce po koncertě ovace vestoje. To už se především v Čechách tak často nevidí.
Jaké jsou nejbližší koncertní plány?
Já měl tolik plánů… A všechny jsem minimálně čtyřikrát překládal. To je jako ohlásit svatbu, napéct koláčky a pak to všechno zrušit. A to hned několikrát. Tahle doba zmařila tolik lidské práce. Máme docela zaplněný podzim a ozývají se další zájemci. Nemůžeme si stěžovat.
Jak se vlastně správně žije a umírá naverímboha?
Písnička Naverímboha neboli Nazdařbůh je vlastně optimistickým vyústěním celého alba. I když všechno stojí za nic, je vždycky nejlepší nad tím mávnout rukou a žít naplno. A to mě i po čtyřiceti letech na scéně ještě stále hrozně baví.
Může se vám hodit na Zboží.cz: