Článek
Kurátor výstavy Vladimír Prokop na vernisáži zdůraznil, že ne všichni kritici milovali Burianův výtvarný rukopis. Ondřej Sekora o něm například napsal, že příštím ilustrátorům dobrodružných knih nesmí být uměleckým vzorem.
Nastal však pravý opak. Vždyť právě Zdeněk Burian se stal pro mnoho generací, a nejen kreslířů, výtvarným či ideovým vzorem. Proto byl na vernisáži přítomen třeba Marko Čermák, hudebník a komiksový kreslíř, který patřil mezi výtvarné autory seriálu Rychlé šípy.
Hned v prvním sále visí dva obrazy z roku 1965 vytvořené temperovou technikou. Jsou na nich Vinnetou a Old Shatterhand, které zná mnoho čtenářů z románu německého spisovatele Karla Maye, protože byli na obálkách obou jeho dílů. Jako by právě do těchto dvou portrétů Burian vložil všechno, co chtěl ve svých pracích ukázat. Hrdost, odvahu a odhodlanost jít za každou cenu po stezkách statečných.
Kromě divokých kovbojů, vlakových desperátů, námořních lupičů, divokých rudokožců, lovců lebek či zpustlých trampů uměl ilustrátor s naprostou dokonalostí zobrazit i všemožné zástupce říše zvířat. A to jak těch z dnešní doby, tak i těch zvířat, která brázdila pralesy a savany prasvěta.
Výtvarně mu však nebyla vzdálena ani fyzická krása. Ve spodním sále visí na stěně olej Dívka – Primavera, akt sedmnáctileté Burianovy dcery Evy z roku 1944, který připomíná díla barokních či secesních mistrů. V tomto případě autor opustil svůj typický komiksový rukopis a akcentoval ladné tvary dívčího těla. Je smyslně prohnuté tak, že vystrkuje do okolního světa všechny vnady.
Výstava Zdeňka Buriana ukazuje jeho talent v opravdu velké šíři. A kromě toho dokazuje, že když jde člověk trpělivě vlastní cestou a neuhne z ní ani o píď, může dosáhnout úspěchu.
Může se vám hodit na Zboží.cz: