Zázrakem přežil. Výstava připomene letce Viléma Bufku i kamarády z bombardovací perutě

Expozice provází celým Bufkovým životem, nechybějí na ní zajímavé předměty. „Tady je fotka už hořícího bombardéru, ze kterého Vilém vyskočil a zachránil se na padáku. Měl velké štěstí,“ poznamenal Ladislav Vitík ze spolku Letci Plzeň, který akci spoluorganizuje.

Připomněl osudnou noc 23. června 1941, kdy bombardér britského Královského letectva zamířil na Brémy. Při zpáteční cestě zasáhla Vicker Wellington německá stíhačka. „Pilotoval ji Egmond Prinz zur Lippe-Weissenfeld, stíhací eso. Ten později Viléma navštívil v lazaretu, kde skončil s vážnými zraněními,“ pokračoval Vitík.

Bufkovi parťáci Alois Rozum, Leonhard Smrček, Vilém Konštacký, Jan Hejna a Karel Valach zahynuli. Trosky letadla dopadly nedaleko nizozemské vesnice Nieuwe Niedorp. Tamější armáda torzo bombardéru vyzdvihla až v roce 2021, našla ostatky válečných letců a pohřbila se všemi vojenskými poctami. Tragédii připomíná pomník nedaleko uvedené vesnice.

Přeživší následně upadl do zajetí. „Byl v několika táborech, mimo jiné ve známém Saganu, odkud se povedlo skupině spojeneckých letců uprchnout,“ poznamenal.

Právě tam opakovaně zavítala Iveta Irvingová z Plzně, jejíž matka se po válce provdala za Bufku. „Návštěvníci uvidí třeba ostnatý drát ze Saganu nebo písek. Ten je stejný, jaký vynášeli vězni v kapsách kalhot, když hloubili tunely,“ zmínila Irvingová.

Bufka hrůzy lágrů i války přežil. Po návratu do rodné země působil jako učitel létání. V únoru 1948 byl však z armády vyloučen. Zemřel roku 1967.

Výstava v Křimickém muzeu také přiblíží osud dalšího významného letce Jana Romana Irvinga, což byl otec Ivety Irvingové a pocházel z jižního Plzeňska. „Připomeneme i jeho západočeské spolubojovníky z bombardovací perutě,“ uzavřel Vitík.

Muzeum, které se nachází v bývalé čekárně budovy Českých drah, je otevřeno v úterý a ve čtvrtek od 11 do 16 hodin, v sobotu pak od 10 do 13 hodin.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Muzeum Křimice