Článek
Letos si Ochranný svaz autorský (OSA) připomíná 90. výročí. Dívají se na vás lidé ještě s dozvukem slavné reportáže OSA Nostra nebo jako na nositele tradic jednoho ze zakladatelů Karla Hašlera?
Popravdě řečeno veřejnost na nás nahlíží pod různým úhlem. Možná si OSA za to může sám nedostatečnou komunikací navenek, nicméně pokud jde o autorskou obec, v poslední době zaznamenává růst zájmu autorů o zastupování. V září bylo přijato 29 a v měsíci říjnu dokonce 32 autorů. Nemalá čísla vypovídají o tom, že OSA umí lépe vysvětlovat, co pro ně znamená.
Jak početné a generačně rozvrstvené společenství hudebních tvůrců hájíte?
Pokud se týká domácích nositelů práv, kteří mají uzavřenou smlouvu o přímém zastupování, je jich víc než šest tisíc. OSA však nehájí pouze je, ale světový repertoár na základě smluv s organizacemi podobného typu. Celosvětově zastupuje bezmála milión tvůrců. Nejsou žádné limity věkové ani žánrové, tedy od klasické hudby přes dechovku, pop, rock, hip hop, rap...
S kolika organizacemi ve světě spolupracujete?
OSA má v současné době uzavřené 104 reciproční smlouvy v 58 zemích všech kontinentů.
Ochrana autorských práv souvisí s ochranou duševního vlastnictví, které není u nás vnímáno jako naprosto nezbytné. Změnilo se něco vstupem do EU?
Neřekl bych, že by na tom měl vliv vstup ČR do EU. Češi jsou, a je to vidět i na politické scéně, spíše rebely. Máme za sebou čtyřicetiletou historii před rokem 1989, která pošlapala tyto hodnoty, řekl bych všeobecně, a bude nějaký čas trvat, než se vrátí do normálu. Na druhou stranu je to hodně spojováno s pirátstvím a nelegálním užíváním hudebních děl. Když se podíváme na statistiky, tak ve srovnání s Francií nebo Skandinávií ČR nijak nevybočuje.
V čem je tedy problém?
Spíš je třeba si klást otázku, proč lidé, kteří 80 procent volného času věnují hudbě, nejsou ochotni za ni platit. Odpověď není jednoduchá, faktorů je řada. Je to i technologický vývoj, který umožnil distribuci chráněného obsahu jinak než klasickými produkty. Hovoříme-li o generaci mezi 15 až 24 lety, tak pro ni je model přes kamenné obchody na fyzických nosičích zcela nevyhovující. Pro dnešní počítačovou generaci je důležitá alternativní forma distribuce, kterou výrobci nedokázali podchytit a dnes už pokulhávají za trendem. Mezitím se celý systém evolucí dostal do stadia, kdy zákazníci principiálně nejsou ochotni platit. Často s odkazem na to, že když platí za připojení k internetu, tak si kupují vše, co na něm najdou.
Co s tím?
Je to úkol nositelů práv, aby nejen cestou represí, ale i osvětou přesvědčily o tom, že pro autora jde o jediný zdroj příjmů. Často nebývá v pozici zpěváka nebo člena kapely, který se může živit koncerty, neřku-li, je-li slavný a sympatický, může se spojit s reklamou. Možná veřejnost ani neví, kdo je autorem skladby, kterou si notuje. Je potřeba vysvětlovat, že za tím je obrovský talent někoho, kdo nemusí pokračovat a postižená bude celá kultura.
Mluvil jste o hudbě na internetu, kde jsou čím dál populárnější fragmenty na youtube. com. Jak tam ochránit zájmy autorů?
Provozovatelem je společnost Google, kde proběhlo korektní jednání. Šlo o to, najít zdravý, obchodně vyvážený model. Licenční smlouva garantuje autorům z celého světa příjmy za aktivovaná přehrání na území ČR. Podobný model máme třeba se serverem stream.cz.
Podporujete také projekty, na které se těžko hledají prostředky?
OSA rozjíždí projekt Partnerství paralelně s Nadací OSA, kterou máme, jenž se má zaměřit například na podporu živých produkcí. Snažíme se participovat na festivalech a jít dál, chceme vytvářet soutěže pro naše autory. Vítězná skladba by pak zazněla na festivalu, kde jsme partnerem. Dohoda je na spadnutí s jazzovou přehlídkou, takže budeme vyhlašovat soutěž pro talentovaného autora v jazzu. Jsou to i akce charitativní povahy, jako Avon pochod proti rakovině prsu, kde OSA byl jedním z partnerů. Dále akce organizované farnostmi, školami, kde se sdružují osoby se zdravotním postižením. Ročně tímto zpětným chodem jdou přes Nadaci OSA nebo přímo přes projekt Partnerství zhruba 4 milióny korun.