Článek
Vlasta Smoláková: Fenomén Lébl 2 aneb Dobře se spolu bavit - s Pánembohem!
Právě minulé pondělí, 16. 5., by se režisér Petr Lébl dožil čtyřiceti let. 12. prosince 1999 však dobrovolně odešel. Kdybys chtěla natočit film o člověku, který ví, že zešílí, jenom neví, jestli to bude odpoledne nebo dopoledne, klidně řekni, napsal dokumentaristce Olze Sommerové několik týdnů před smrtí.
V Galerii Art Factory na Václavském náměstí v Praze mu uspořádali výstavu (potrvá do 7. 6.) sestavenou z jeho režijních knih, osobních záznamů a dokumentů z jeho inscenací a současně tam její kurátorka Vlasta Smoláková v den Léblových narozenin představila druhý díl jeho dokumentární biografie, jejíž první (v r. 1996) i tuto část autorsky připravila.
Pečlivě sestavená kniha obsahuje snad všechny recenze a ohlasy na Léblovu tvorbu z let 1995-1999, jeho rozhovory, komentáře, glosy či vzkazy. I z takto víceméně dokumentárního materiálu však před čtenářem vyvstává svébytná, originální a jedinečná postava a její dramatický životní zápas za divadelní krásu, citovou empatii a svobodu tvorby a imaginace.
Měl jsem vás rád. Měl jsem vás dokonce tak rád, že jsem se kvůli tomu nebetyčně trápil, což je blbost. Mám vás rád a mějte se beze mě pěkně. Viva la liberta! Tak sbohem a - Nahoru dolů! loučil se Lébl s tímto světem.
Váš syn, můj přítel a kolega, je svatý mučedník, napsal Léblově mamince 11. 11. 2000 Kurt Vonnegut.
(Pražská scéna/Divadelní ústav)
Film a dějiny
Sborník textů historiků, filmologů, ale i filmařů vracejících se k tématu, které bylo u nás za minulého režimu často překrucováno či opomíjeno. Ze skladby různorodých odborných esejů, mezi nimiž najdeme úzce zaměřené analýzy jednotlivých filmů, rozbory historických osobností, epoch a hlavně způsobů, jak byly v kinematografii zobrazovány, vyvstává mozaikový obraz vztahu historického filmu k samotným dějinám.
Bližší pohled je věnován například "normalizačnímu uměleckému dokumentu", rudolfinské době v českém filmu nebo osobnosti Karla IV. V textech se vyjevují zajímavé souvislosti, jak mimo jiné nejen náš bývalý režim manipuloval s minulostí a využíval ji ke svým potřebám.
Autoři, mezi nimiž nechybějí historik Petr Čornej, filosof Miroslav Petříček nebo filmaři Pavel Štingl a Hynek Bočan, se nadto snaží ukázat, co pro nás může znamenat minulost. Jak ji bez ohledu na politické zřízení využíváme k pochopení a vnímání současného světa.
Vznik této knihy je spojen s úzkou skupinou organizátorů a sympatizantů festivalu-semináře Film a dějiny, jehož první tři ročníky proběhly v Humpolci v letech 2002 až 2004.
(Editor Petr Kopal. Nakladatelství Lidové noviny)