Zajímavá žena, křehký člověk i Vinnetou, vzpomínají na Chytilovou kolegové a známí

"Je to rána, vždy, když se to stane a je to definitivní, tak to člověka zasáhne. Útěchou nám je, že za sebou nechala tolik krásných filmů a vzpomínek. Tolikrát jsme spolu seděli, tolikrát se spolu smáli, tolikrát jsme na sebe byli naštvaní. A najednou, když se člověk dozví takovou zprávu, je to velká rána," řekl Polívka.

"Poznal jsem ji jako nesmírně zajímavou ženu, jejíž odchod je velmi výraznou ztrátou pro celou českou kulturu," uvedl prezident Miloš Zeman ve vyjádření, které tlumočil jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Kondolenci zaslal i předseda vlády Bohuslav Sobotka. „S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí režisérky Věry Chytilové. S jejím odchodem ztratila česká společnost významnou osobnost kinematografie, která zanechala výraznou stopu v dějinách české filmové tvorby. Její nadčasová tvorba bude trvalou inspirací pro další generace,” uvedl premiér.

Umělecká poradkyně karlovarského festivalu a filmová kritička Eva Zaoralová bude na Věru Chytilovou vzpomínat jako na umělkyni i na člověka.

"Jestliže vezmeme všechny její filmy jeden po druhém, zjistíme, že každý má nějakou hodnotu. Nedávno jsme mluvili o tom, jak byl kdysi podceněn její snímek Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Každý z nich měl v sobě něco zajímavého a osobitého, i když se některé líbily méně. Všechny byly hluboké a originální i svým tvarem," uvedla a připomněla snímek Kopytem sem, kopytem tam z konce 80. let, pozoruhodný svým tématem i formou. "Přitom podobný tehdy nikdo nenatočil," řekla.

Ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant se na konci roku 1989 nečekaně stal asistentem režie Věry Chytilové při práci na celovečerním dokumentu o Masarykovi. "Dodnes vzpomínám na ten zcela intenzivní zážitek, který trval asi tři měsíce a dá se přirovnat jedině k jízdě na horské dráze v té nejlepší společnosti. S tím rozdílem, že na konci oné jízdy se mi netřásla kolena, ale měl jsem naopak pocit jistoty, že jsem se dozvěděl něco podstatného o filmařské profesi a vlastně i o životě," řekl Bregant.

Když prý Chytilová přišla do let, bylo zvláštní pozorovat, jak z ní čím dál víc vyzařovala její vlastní povaha: laskavost, empatie a morální zásady - ať už svět vypadal jakkoliv. "Je skvělé, že tohle období strávila se svými studenty na FAMU," dodal Bregant.

"Věra Chytilová byla Vinnetou, já jsem jen Sam Hawkins. Prožila jsem s ní krátkou, ale moc krásnou dobu. Jsem vděčná, že jsem s ní mohla být v Divadle Na zábradlí a hrát v jejím filmu Hezké chvilky bez záruky. Ale není podstatné, jestli jsem hrála v nějakém jejím filmu. Věra byla vzácný, křehký a citlivý člověk, bytost, která si zasloužila ochranu, lásku a objetí. Vzpomínám na ni s láskou, jsem ráda, že jsem ji mohla potkat," řekla Bára Hrzánová.

Energii Věry Chytilové obdivoval producent Fero Fenič, v jehož společnosti Febio natáčela posledních 20 let své dokumenty. "Drtivá část její tvorby byla spojena s námi. Byla zjevením v české kultuře, které se jen tak opakovat nebude. To místo po ní zůstane ještě dlouho nezaplněné," uvedl Fenič. Připomněl i jeden z dílů televizního cyklu České milování, přičemž celkový počet jejích dokumentů pro svou společnost odhadl na 30.

Jako poctu výrazné režisérce Věře Chytilové na svém prvním programu odvysílá Česká televize (ČT) ve středu její snímky Faunovo velmi pozdní odpoledne, Kopytem sem, kopytem tam a dokument Zlatá šedesátá.