Hlavní obsah

Za národním klasikem do Humpolce. Galerie 8smička ukazuje Jana Zrzavého v jiném světle

Humpolec

„Budu malovat, i když budu slepý,“ prohlásil výtvarník Jan Zrzavý v jednom filmovém dokumentu, když mu bylo 73 roků. Národního klasika, který nevystudoval žádnou uměleckou školu, a přesto dosáhl světové úrovně, nyní představuje v novém světle a širších souvislostech humpolecká galerie 8smička.

Foto: Jiří Bárta, Novinky

Výstava v humpolecké galerii 8smička ukazuje malíře Jana Zrzavého v novém světle.

Článek

Kurátoři Miloš Doležal a Martin Herold výstavu pojmenovali Kdybych já byl krásný jako Dionysos, což je verš, který napsal Zrzavý v mládí. Umělec, jehož rod pocházel z Krucemburku na Havlíčkobrodsku, měl silný vztah také k Humpolci, kde vyrůstala jeho matka a kam také často jezdil.

Osmnáct pokladů malíře Jana Zrzavého

Kultura

„Jan Zrzavý je autor, který region přesahuje. Je to evropský autor, jenž uchopoval témata, která souvisí s evropskou kulturou. Jednu dobu žil v Paříži, pobýval často v Bretani, jezdil pravidelně do Benátek a na konci života také objevil Řecko,“ říká v podcastu k výstavě kurátor Miloš Doležal.

Hledání tělesnosti i duchovních zdrojů

Výstav Jana Zrzavého (1890-1977) za jeho života i po jeho smrti byla podle kurátorů spousta. V Humpolci se snaží o jiný pohled. „Hledání jeho identity, smyslu života, jeho duchovních zdrojů, jeho pravé tělesnosti, chápaní sebe sama jako vyvolence, který se od dětství toužil stát malířem,“ vysvětluje Miloš Doležal.

V Humpolci vystavují 49 děl Jana Zrzavého včetně aktu ležící bohyně Diany, který je ze soukromé sbírky a nebyl vystaven asi padesát let. Zahrnuje i malířovy četné starověké, biblické, ale také vaginální motivy.

„Napětí mezi posvátným a smyslným či erotickým je něco, co charakterizuje Zrzavého ranou tvorbu, ale prochází jeho dílem až do konce,“ doplňuje druhý z kurátorů Martin Herold. Typické pro Jana Zrzavého byly také autoportréty v různých fázích života a stylizacích.

Zápas s vlastní homosexualitou

Podle tvůrců Jan Zrzavý zápasil se svým tělem a homosexuální orientací ve značně konzervativním středoevropském prostředí. „Hledal východiska ze svého určení a nacházel je v umění a duchovních světech,“ míní Miloš Doležal.

Ale výstava neukazuje jenom tvorbu autora, s nímž si neodmyslitelně spojujeme červenou čepičku s bambulkou. Kurátoři „pozvali“ také umělce, kteří vedou se Zrzavým skutečný či pomyslný rozhovor. Například Odilona Redona, Josefa Čapka, Bohumila Kubištu, Otakara Mrkvičku, ale i současné umělce.

Zóna pro umění 8smička vznikla v hale číslo 08 bývalé textilní továrny v Humpolci v roce 2018. Vstupné na výstavu, která začala už v půlce června a potrvá do konce září, je symbolických 8 korun. Otevřeno je od středy do neděle od 10 do 18 hodin.

Pastel Jana Zrzavého je k vidění poprvé za téměř sto let. Bude se dražit za více než tři miliony

Kultura

Související články

Osmnáct pokladů malíře Jana Zrzavého

Kolekci osmnácti obrazů malíře Jana Zrzavého (1890–1977) představuje Galerie Zdeněk Sklenář v Litomyšli. Díla, která vznikla v rozmezí let 1908 až 1950, je...

Výběr článků

Načítám