Hlavní obsah

Za národním klasikem do Humpolce. Galerie 8smička ukazuje Jana Zrzavého v jiném světle

Humpolec

„Budu malovat, i když budu slepý,“ prohlásil výtvarník Jan Zrzavý v jednom filmovém dokumentu, když mu bylo 73 roků. Národního klasika, který nevystudoval žádnou uměleckou školu, a přesto dosáhl světové úrovně, nyní představuje v novém světle a širších souvislostech humpolecká galerie 8smička.

Foto: Jiří Bárta, Novinky

Výstava v humpolecké galerii 8smička ukazuje malíře Jana Zrzavého v novém světle.

Článek

Kurátoři Miloš Doležal a Martin Herold výstavu pojmenovali Kdybych já byl krásný jako Dionysos, což je verš, který napsal Zrzavý v mládí. Umělec, jehož rod pocházel z Krucemburku na Havlíčkobrodsku, měl silný vztah také k Humpolci, kde vyrůstala jeho matka a kam také často jezdil.

„Jan Zrzavý je autor, který region přesahuje. Je to evropský autor, jenž uchopoval témata, která souvisí s evropskou kulturou. Jednu dobu žil v Paříži, pobýval často v Bretani, jezdil pravidelně do Benátek a na konci života také objevil Řecko,“ říká v podcastu k výstavě kurátor Miloš Doležal.

Hledání tělesnosti i duchovních zdrojů

Výstav Jana Zrzavého (1890-1977) za jeho života i po jeho smrti byla podle kurátorů spousta. V Humpolci se snaží o jiný pohled. „Hledání jeho identity, smyslu života, jeho duchovních zdrojů, jeho pravé tělesnosti, chápaní sebe sama jako vyvolence, který se od dětství toužil stát malířem,“ vysvětluje Miloš Doležal.

V Humpolci vystavují 49 děl Jana Zrzavého včetně aktu ležící bohyně Diany, který je ze soukromé sbírky a nebyl vystaven asi padesát let. Zahrnuje i malířovy četné starověké, biblické, ale také vaginální motivy.

„Napětí mezi posvátným a smyslným či erotickým je něco, co charakterizuje Zrzavého ranou tvorbu, ale prochází jeho dílem až do konce,“ doplňuje druhý z kurátorů Martin Herold. Typické pro Jana Zrzavého byly také autoportréty v různých fázích života a stylizacích.

Zápas s vlastní homosexualitou

Podle tvůrců Jan Zrzavý zápasil se svým tělem a homosexuální orientací ve značně konzervativním středoevropském prostředí. „Hledal východiska ze svého určení a nacházel je v umění a duchovních světech,“ míní Miloš Doležal.

Ale výstava neukazuje jenom tvorbu autora, s nímž si neodmyslitelně spojujeme červenou čepičku s bambulkou. Kurátoři „pozvali“ také umělce, kteří vedou se Zrzavým skutečný či pomyslný rozhovor. Například Odilona Redona, Josefa Čapka, Bohumila Kubištu, Otakara Mrkvičku, ale i současné umělce.

Zóna pro umění 8smička vznikla v hale číslo 08 bývalé textilní továrny v Humpolci v roce 2018. Vstupné na výstavu, která začala už v půlce června a potrvá do konce září, je symbolických 8 korun. Otevřeno je od středy do neděle od 10 do 18 hodin.

Související články

Osmnáct pokladů malíře Jana Zrzavého

Kolekci osmnácti obrazů malíře Jana Zrzavého (1890–1977) představuje Galerie Zdeněk Sklenář v Litomyšli. Díla, která vznikla v rozmezí let 1908 až 1950, je...

Výběr článků

Načítám