Článek
Hudba k filmu Příchozí podle akademie používá „vypůjčený materiál“, a tak nelze spravedlivě vyhodnotit význam práce skladatele Johanna Johannssona. Soundtrack podle akademie nesmí být „naředěn“ cizí hudbou, ale ani hudbou, kterou autor nesložil specificky pro tento film.
Podle magazínu Variety jde o jedinou skladbu, On the Nature of Daylight Maxe Richtera, která už zněla ve filmu Martina Scorseseho Shutter Island. Použití výpůjčky se tedy autorům soundtracku krutě nevyplatilo. Nepomohlo ani tvrzení lidí ze studia Paramount, že 86 % hudby je původní. Proti rozhodnutí se nelze odvolat.
Film Kennetha Lonergana Manchester by the Sea (Místo u moře) zase obsahuje několik kousků klasické hudby. „Je to určitě zklamání, že mou hudbu k filmu Manchester by the Sea akademie vyhodnotila jako nevhodnou k ocenění,” uvedla skladatelka Lesley Barberová.
„Při tvorbě filmu režisér rozhodl už ze začátku, že použije jisté kusy z klasického repertoáru jako součást hudební směsi. I když rozumím, že to může být matoucí pro členy akademie, když mají zvažovat, co je moje, na tomto principu se hudba k filmu zjevně nevybírala. Přijímám rozhodnutí akademie, ale také podporuji rozhodnutí mého režiséra použít ty skladby, a jsem také velmi hrdá na podstatný přínos původní hudby filmu.“
Historické drama Silence
Rovněž hudba k historickému dramatu Martina Scorseseho Silence byla diskvalifikována. Pro původní soundtrack požadují pravidla „podstatnou či hlavní část hudby“, která byla složena specificky pro jeden film. Lze ale vést debaty o tom, co znamená slovo „podstatnou“. Akademie tak může rozhodovat neobjektivně.
Hodně zamotaná situace vznikla v roce 2008 kolem písně Falling Slowly Glena Hansarda a Markéty Irglové, která evidentně nemohla být napsána specificky pro film Once, protože už předtím vyšla na desce a dokonce zněla i v Hřebejkově filmu Kráska v nesnázích. Tehdy se ale komise rozhodla, že věří autorům písně a režisérovi filmu.