Hlavní obsah

Z brněnské nudy do pražského šoubyznysu

Právo, Věra Míšková

Druhý film autorské dvojice Jan Budař-Vladimír Morávek, jejichž debut Nuda v Brně přivedl do kin nečekané množství diváků a s pěti Českými lvy se stal vítězem udílení výročních cen České filmové a televizní akademie 2003, byl očekáván s pochopitelným zájmem a napětím.

Článek

Ve čtvrtek vstupují Hrubeš a Mareš do českých kin a diváci mohou konečně zjistit, co se skrývá za názvem, upomínajícím na někdejší film Jaroslava Soukupa Kamarád do deště s Lukášem Vaculíkem a Sagvanem Tofim, a co za tajnosnubnými informacemi například o tom, že film vypráví o největším útoku na český šoubyznys v historii a že se v něm objeví Hana Zagorová, Lucie Bílá i Karel Gott.

Nebylo by patřičné prozrazovat z obsahu příliš mnoho, nicméně tolik lze říci, že Václav Hrubeš a Josef Mareš opravdu jsou kamarádi, hrají je Jan Budař a Richard Krajčo, ale už s tím "deštěm" se to má všelijak. Film je totiž o velkém přátelství, ale také o zradě a odpouštění a budiž řečeno, že právě linie Hrubešova a Marešova vztahu je tím lepším, co Budařova a Morávkova komedie nabízí.

S nadsázkou, vedenou v příjemné rovině, stvořili autoři jasné, výstižně charakterizované hlavní postavy, které dobře obsadili, přičemž Budař s Krajčem (změněným takřka k nepoznání) se svých rolí zhostili výborně. Tato linie také vypovídá to nejpodstatnější o vztazích dvou kamarádů, z nichž jeden je (podobně jako v Nudě v Brně) prostinký až na hranici únosnosti, ale o to citlivější, a druhý z toho bez skrupulí těží. Nadsázka jde místy skoro do podobenství, vtip to pokaždé o sympatický stupínek srazí.

Bikava i hvězdy českého showbyznysu

Horší je to bohužel v liniích ostatních, jichž je - podobně jako v nedávno premiérovaném Doblba! - opět tolik, že film zahlcují i rozmělňují zároveň. Jen autoři sami například vědí, co je vedlo k tak hojnému "užití" jiných filmů. Názvem počínaje se setkáme s mnoha připomínkami a odkazy od krvácejícího nosu v duchu Návratu idiota přes převtělování podle Malého Buddhy až po Olinku Šimánkovou z Nudy v Brně, ale jaký to vše má smysl, je těžké odhalit (pokud to není prostě jen tak, že Budař s Morávkem chtěli dát najevo, ke kterým filmům mají jaký vztah).

Někdy jde o prostou citaci, jindy je tu náznak parodie, ale vcelku se to k hlavnímu ději nikterak neváže a v důsledku je to docela matoucí. Hvězdy šoubyznysu se ve filmu opravdu také objeví, jednak proto, že Mareš miluje vedle mléčného nápoje Bikava též český pop let minulých a v něm zejména Hanu Zagorovou, jednak pro cosi, co by mělo zůstat budoucím divákům před návštěvou kina skryto. Souvisí to s další linií filmu, a tou je něco mezi reality show a "nachytávkami", jak je známe z televizních pořadů.

Přitom nachytány jsou jedině postavy filmu, diváci vlastně od počátku vědí, o co jde, čímž to pro ně celé ztrácí napětí a s ním i značnou část půvabu. Tato filmová linie je sice dokonale (byť vzhledem k dlouhé výrobě filmu asi bezděky) aktuální, zároveň ale vyvolává až nepříjemný pocit té nejkomunálnější satiry.

Mnoho postav a příliš příběhových llinií

Říká se, že úspěch prvního filmu ještě nic neznamená, to podstatné vypoví o tvůrcích teprve druhý, třetí. Po Nudě v Brně tedy Budař s Morávkem v Hrubešovi a Marešovi potvrdili schopnost přenést na plátno svůj smysl pro humor, který dovede v jednotlivých momentech upřímně a od srdce rozesmát. Morávek jako režisér navíc prokázal schopnost vést nejen herce, ale celý film v osobitém stylu, který se může líbit nebo nelíbit, ale jsou mu podřízeny všechny filmové složky, takže formálně film působí docela kompaktně.

Škoda ale, že na rozdíl od zmiňovaného debutu, který byl relativně sevřeným příběhem, v obsahové rovině autoři tentokrát film rozbili zřejmě už v počátcích na mnoho kousků, které se nikdy nepodařilo slepit dohromady. Doplatily na to například mnohé vedlejší postavy včetně například Hrubešových rodičů, o nichž se toho dozvíme tak málo, že i díky obsazení Ivy Janžurové a zejména Miroslava Donutila, který na sebe jako vždy poutá hodně pozornosti, působí jaksi nepatřičně - jsou výrazní, ale není k tomu vlastně žádný důvod, protože nehrají v příběhu podstatnou roli.

Výsledek je, že mezi sympatickými okamžiky humoru a drobných postřehů o lidském hemžení se vlečou předlouhé minuty, v nichž jediné napětí plyne z očekávání, kdy už se stane, co se musí stát. Jinak film tvoří jen sice někdy hodně vtipné, ale roztříštěné a díky četnosti i povrchní informace o tom, co si autoři myslí o tom či onom ve světě, který je tady a teď obklopuje.

Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

ČR 2005 Režie: Vladimír Morávek, scénář: Vladimír Morávek, Jan Budař, kamera: Diviš Marek, hrají: Jan Budař, Richard Krajčo, Miroslav Donutil.

Související články

Výběr článků

Načítám