Článek
Allen se na své evropské „turné“ vydal v roce 2005, když v Londýně natočil skvělý mrazivý film Match Point – Hra osudu, který patří k vážnější linii jeho tvorby. Pak rozsvítil krásu Španělska vtipným filmem Vicky Cristina Barcelona, kde se sešly dvě jeho múzy posledních let – Scarlett Johanssonová a Penélope Cruzová.
Z Barcelony odjel prožít Půlnoc v Paříži, okouzlující jak náladou města, tak i návraty k umělcům a atmosféře let dávno minulých.
Novinka Do Říma s láskou je někde na půl cesty mezi vážnější polohou a jeho sarkastickým i sebeironickým humorem. Vážnější je satiricky laděné zamýšlení nad pomíjivostí světské slávy, nesmyslným pachtěním za senzacemi i módními výstřelky v umění, lehčí a nenapodobitelně vtipné jsou zejména jeho bonmoty. Do Říma s láskou je povídkový film ve stylu „toto město má mnoho příběhů, já vyprávím několik z nich“. Sám sobě Allen určil roli otce mladé Američanky, která chce rodičům představit svého italského snoubence.
Ti se po příletu do Říma seznámí i s ženichovým otcem, geniálním amatérským operním zpěvákem, který nedokáže zpívat jinde než ve sprše – a vstoupí razantně také do jeho života.
Další postavou je mladý architekt (Jesse Eisenberg), který svůj stabilní milostný vztah bezmála zničí kvůli pseudointelektuální afektované herečce v podání Ellen Pageové, jejímuž chtěnému kouzlu a žvanění postupně podléhá navzdory varováním, která mu uštědřuje jeho starší „já“, ztvárněné Alekem Baldwinem.
Penélope Cruzová, připomínající nikoliv poprvé italskou ikonu Sophii Lorenovou (nejvíc patrné a otevřeně přiznávané je to ve filmu Volver Pedra Almodóvara), dostala roli prostitutky, která se motá kolem novomanžela, jehož paní bloudí Římem, aby takřka upadla do tenat populárního herce. A Roberto Benigni hraje prostého úředníčka, který se omylem stane terčem zvlčilé bulvární smečky.
Woody Allen své povídky vypráví na střídačku, chvilku jsme s tou, chvilku s jinou skupinkou. A není snad ani třeba zdůrazňovat, že své postavě předepsal nejvtipnější scény a dialogy – ať jde o děs z létání, zpovídání budoucího zetě či ódu na peníze, stvořené prý pro radost. A výborně obsadil i svou filmovou manželku – Judy Davisová je pro něj partnerka, která mu skvěle přihrává.
Značná roztříštěnost této formy, a co do zábavnosti nevyváženost jednotlivých příběhů, způsobuje, že Do Říma s láskou je nejméně podařený z Allenových „evropských“ filmů. Hodnocení se ale pořád odehrává v kategorii filmů nadprůměrných, chytrých a vtipných.
Allen si stále drží základní úroveň a rukopis, a i když lze jen těžko čekat něco převratného od filmaře, který obdaří rok co rok diváky novým kouskem, je příjemné se s ním každoročně pobavit.