Winton Train dorazil s pompou do Londýna

Vzrušení z očekávaného setkání Wintonových dětí se Sirem Nicholasem Wintonem, jejich zachráncem, bylo znát snad na každém. A reportéři, členové televizních štábů a fotografové se neustále pošťuchovali s policisty i mezi sebou o nejlepší výhled.

Nickyho, jak Wintonovi říkají jeho nejbližší, přivedla do davu nedočkavců chvíli po příjezdu dobové vlakové soupravy tažené parní lokomotivou Tornádo, dcera Barbara. Nejprve se objal s vnučkou, poté se pozdravil se zbytkem rodiny. Neskrýval dojetí. Posadil se a vyhlížel své „děti“, které z Prahy absolvovaly příjemnou, přesto pro mnohé náročnou cestu vlakem i nočním trajektem.

Se všemi svými „dětmi“ si Nicholas Winton krátce potřásl rukou, objal je anebo políbil. Kolem něj sice vládl chaos, on se jej však snažil ignorovat. Emoce létaly vzduchem.

„Přestože jsem se s ním před nedávnem setkal, když slavil sté narozeniny, dojalo mě to. Moc jsem se na něj těšil. Patří do mé rodiny. Všude je ale velký blázinec,“ svěřil se s prvními dojmy Thomas Bermann z Izraele.

Winton Train vzdává poctu nejen Siru Wintonovi. Připomíná rovněž památku těch židovských dětí, které se již záchrany nedočkaly, neboť propukla druhá světová válka a hranice se uzavřely.

Cestující přivítala alespoň dopisem i královna Alžběta II. „Pro každého z nás je to šance uvědomit si důležitou roli, kterou hrál Sir Nicholas Winton v historii evakuace 699 dětí z nacisty okupovaného Československa v létě roku 1939,“ napsala.

Na tiskové konferenci na nádraží, která následovala po Wintonově prohlídce vlaku, promluvil jeho vnuk. Jeho slova o poselství dobra přítomní po zásluze odměnili potleskem. Krátkou řeč také pronesl sám Sir Winton. Řekl, že je moc rád, že se se svými dětmi opět vidí. Lidé tleskali a dva kluci mávali minitransparenty s nápisem: Děkujeme, sire Nicholasi!

Po oficialitách hosté nasedli do typických double-deckerů a odjeli na Českou ambasádu v Londýně, kde byla pro ně připravena recepce.

Poměrně slušnou ostudu si na tiskové konferenci způsobil předseda Poslanecké sněmovny ČR Miloslav Vlček, který za Wintonem přiletěl vládním letadlem. V proslovu tituloval muže, jenž se zapsal do světových dějin odvážným činem a o němž tento týden denně referují česká média, nesprávným jménem. Několikrát zopakoval „pane Winstone“.

Co naplat, že s sebou přivezl pamětní list české Poslanecké sněmovny, pokud nebyl schopen/ochoten zjistit si, jak se jméno Winton skutečně vyslovuje. Škoda…